Matěj Hybš nahradil vykartovaného Jana Vondru na pozici stopera. V rozhovoru mluvil o průběhu první půle, chybách ve hře Bohemky a svůj pohled přidal také k momentu, kdy uchránil Zelenobílé od inkasované branky.
Po dlouhé době ses dočkal startu v základní sestavě...
Moc jsem se na utkání těšil, po nějakém čase jsem konečně dostal šanci. Vondris měl trest za žluté karty, takže jsem rád za důvěru, kterou mi trenéři dali. Musím říct, že jsem si utkání užil.
O karetním trestu Vondry jsi věděl dlouho. Měl jsi v hlavě už během reprezentační přestávky, že bys mohl právě ty nastoupit?
Člověk to v hlavě samozřejmě určitým stylem má. Tím, že trenér byl s národním týmem, tak jsme se o tom začali bavit až po jeho návratu, což bylo teď uprostřed týdne. Byl jsem na to připravený, ale to se snažím být pořád. Kdykoliv může přijít zranění, při rozcvičce, na předzápasovém tréninku. Snažím se být nachystaný neustále po fyzické stránce, ale také v hlavě. V tomto případě jsem ale cítil, že mám větší šanci hrát.
Začali jsme s tříobráncovým systémem. Trvalo nám, než jsme se s tím popasovali?
Faktorů bylo více. Měli jsme nové složení obrany, hráli v jiném rozestavení. Chtěli jsme Plzeň překvapit, aby nevěděli, jak na nás hrát. Bohužel to bylo trochu naopak. Neviděl bych vinu v rozestavení. Máme natolik zkušené mužstvo, že bychom na hřišti měli vidět, jak soupeř hraje. Pořád hrajeme jedenáct na jedenáct. Druhou půli jsme hráli podstatně lépe, a to i po vyloučení. Už jsme ale byli každý na svém hráči a běhali jsme s nimi všude. V prvním poločase nám dělal problémy Matěj Vydra uprostřed hřiště. Dávali jsme si přednost s vystupováním s ním. Vzadu nás bylo hodně a nevěděli jsme, kdo z nás tří stoperů s ním má do té hloubky jít. Plzeň hrála dobře. Pořád jsme prohrávali o jednu branku, takže nebylo nic ztraceného. Vstup do druhé půle se nám povedl, obraz hry se diametrálně změnil. Po remíze jsme sahali, ačkoliv Plzeň měla nějaké příležitosti. Paradoxně gól padl ze situace, kterou bych ani jako šanci neviděl, předcházela tomu naše ztráta. Mohli skórovat z jiných situací, třeba když Jemelka nastřelil obě tyče. Přečkali jsme první poločas a doufali, že bychom se mohli dostat zase my dopředu.
.jpg)
V první půli jsi vykopával střelu Memiće...
Pokoušel jsem se pozičně co nejlépe postavit. Dáváme si na to pozor v poslední době i s brankáři, kdy obránce kryje jednu část branky, druhou pak necháváme brankáři. Snažil jsem se rychle zorientovat v prostoru, abych zabral největší možný prostor. Nechtěl jsem se ani nijak roztahovat. Naštěstí Memić nezakončil úplně ideálně, spíš chtěl střelu možná více dát kolem mě, ale moc mu to nesedlo.
Po přestávce přišlo zlepšení. Nese na tom podíl návrat ke tradičnímu rozestavení?
Nesváděl bych to úplně na preferovanou formaci. Vzadu jsme byli už odvážnější. Vyháněli jsme Nelsona Okekeho, Aleše Čermáka i Milana Ristovskiho vysoko nahoru. Pří výkopu jsme chtěli být nasátí každý na svého hráče. Ve druhé půli už také Plzeň hrála o něco pasivněji. Chtěla, abychom my dobývali, čímž by se jí otevíraly prostory na rychlé protiútoky. Měli jsme dobrou rest defence a moc takových možností jsme jim nenabídli. Oproti prvnímu poločasu se dostavilo zlepšení.
