Remízové utkání na Slovácku zhodnotil obránce Matěj Hybš. Zkušený zadák mluvil převaze Klokanů v prvním poločase, z níž však nedokázali vytěžit nebezpečné zakončení. Dále komentoval také změny po poločasové pauze, kdy iniciativu převzalo Slovácko a v zadních řadách Bohemky nastaly složitější chvíle. Nakonec však mohli Pražané odjíždět spokojení, protože neinkasovali a připsali si bod.
Jakou má tenhle bod hodnotu? Jsme s ním spokojeni?
Je pro nás určitě cenný. Ačkoliv se pro nás utkání vyvíjelo v prvním poločase velmi dobře, tak jsme nedokázali z té naší převahy vytěžit zakončení směřující do prostoru branky. To se nám nepovedlo nejen v té první půli, ale také během celého zápasu. Po poločasové pauze nás Slovácko zatlačilo a vytvářelo si spoustu pološancí, v nichž se dostávalo do předfinální fáze. Létaly nám před branku centry. Jakmile se jim tohle povede, je to nepříjemné, protože nás nenechali vydechnout. Nahoře jsme nedokázali balon podržet po odvracení centrů. I přes ten tlak soupeře se nám podařilo vyrazit do několika rychlých protiútoků. Takové dva až tři velmi dobré náznaky tam byly, jenže bohužel z nich nic nevzešlo. Byl to remízový zápas a bod ze hřiště soupeře je pro nás pochopitelně cenný.
Z naší strany chyběla větší kvalita ve finální fázi. Dostali jsme se do spousty situací, na jejichž konci jsme přihrávkou nenašli správného hráče v pokutovém území, jindy jsme zase nezvolili správný prostor. Ohrozit branku soupeře bylo možné i ze standardních situací, kterých jsme zahrávali vskutku dost. V tom se musíme také zlepšit a nějakou branku z této situace už vstřelit. Velké týmy si jimi hodně pomáhají. Jestli máme za poločas pět rohových kopů, tak alespoň dva musí být zakončené a zavánět gólem. Když bych se podíval i na Slovácko, tak Míša Reichl nás v prvním poločase podržel ve velké šanci. Nevím přesně, čemu to přisuzovat. Vzhledem k velkému vedru i balon dobře po trávníku jezdil. Dle mého názoru se hrál v první půli pěkný fotbal, navrch jsme v ní měli my. Po přestávce už se role obrátily a lepší bylo zase Slovácko.
Chyběla nám ta efektivita v pokutovém území. Honza Matoušek byl v šanci hlavou po centru Koviho (Jan Kovařík - pozn. red.). Ten centr byl opravdu dost razantní. Maty byl ve správném prostoru, možná chybělo trochu štěstí. Být tam třeba jen o půl sekundu později, nastavil by hlavu lépe. Při této akci se oba zachovali dobře. Chybělo jen trefit bránu, abychom šli do vedení. Na začátku zápasu dělala soupeři trable naše rozehrávka. Postupem času na ní zareagovali, takže jsme hledali nový způsob. Jak jsem už zmiňoval, první dějství jsme odehráli velmi dobře, ale nevytěžili z toho gól. To je hrozná škoda, poněvadž do druhého poločasu by se nám poté šlo úplně jinak.
Už si nepamatuji, který hráč Slovácka dával ten centr, ale sám musím přiznat, že to byl skvělý balon. My byli postavení celkem vysoko a přilétl nám tam míč do kapsy. V první chvíli to vypadalo, že na něj vůbec nedosáhnu. Couval jsem a na poslední chvíli za sebou cítil hráče. Neslyšel jsem Míšu Reichla, že by vybíhal, tak jsem si řekl, že i kdybych to měl jen prodloužit, bylo by to lepší, než aby míč hráči Slovácka spadl jen na nohu, či hlavu. K mému překvapení naběhl před branku ještě jeden, ale naštěstí jsme tuhle situaci zvládli. Centr letěl přesně do prostoru mezi obranu a brankáře, jak se to má dávat. Bylo to složité, protože tyhle momenty, kdy obránce couvá a řeší, zda míč zasáhnout, jsou těžké. Obávám se, že pokud bych nehlavičkoval, asi by míč spadl útočícímu hráči přímo na nohu.
Největší změna byla asi v tom, že my nedokázali podržet míč. Když odvracíte centry do prostorů, kde nemáte svého spoluhráče, tak se ty útoky na obranu valí a tlak se stupňuje. Z toho pramenily pološance, standardní situace a rohy. Do šestnáctky létaly centry, což pochopitelně bere síly. Jakmile jsme rozehrávali od brankáře, vytáhli se na nás, abychom se nemohli prezentovat tak, jak tomu bylo v prvním poločase. Spoléhali na to, že druhý dlouhý míč seberou. My už pak mohli spoléhat v tu chvíli pouze na brejky. Do hry přišli čerství hráči. Venca Drchal s Vojtou Novákem odvedli dobrou práci. Je škoda, že z těch náznaků nevypadlo víc. Musíme se naučit si takovými situacemi pomoci a udeřit z nich.
Pokud na vás nastoupí hráč, kterého znáte z doby, kdy jste s ním hráli, je to lepší, protože víte, jak se chová v různých situacích. Vím, jakou má kvalitu. Je to náběhový hráč a hledá si spíše prostory za obranou. Když odešel Cicilia a přišel Maty Kozák, bylo jasné, že budou chtít mnohem více kopat dlouhé balony za nás. Řekli jsme si, že trochu cukneme dozadu, aby prostor mezi obranou a brankářem nebyl tak velký. Zase ale nešlo mít natažené hřiště na sto metrů. Kladli jsme daleko větší apel na zajišťování. Na Matym byla vidět velká chuť nás porazit, ale zaplaťpánbůh gól nedal. Na konci měl jednu šanci, ale dokázal jsem mu jí zablokovat. Možná hrálo trochu roli, že jsem byl připravneý na to, co udělá. Věřím, že se mu bude dařit, dávat góly, což mu přeji, protože je charakterově skvělý. Naštěstí se mu proti nám skórovat nepodařilo, což je samozřejmě dobře.
