Parádní sérii skončila v utkání proti Hradci Králové brankáři <b><font color="yellow">Kamilu Čontofalskému</font></b>. Vždyť naposledy rozvlnil síť za jeho zády na domácím hřišti tehdy teplický Robert Vágner v dubnu letošního roku. "Konec šňůry by mi vůbec nevadil, kdyby se vyhrálo. Rozhodně jsme soupeře nepodcenili, spíš jsme si mysleli, že se nám hra bude tak trochu tvořit sama," hledal příčiny první ztráty bodů v dolíčku v letošní sezóně sympatický slovenský legionář.
"O to víc jsme se měli snažit a zabojovat, když se hra tolik nedařila. Navíc šance, které jsme si vytvořili, se prostě musí proměnit."
"Při prvním gólu byl Skácel úplně sám. Balon mu ideálně skočil. Trefil to parádně, neměl jsem šanci. Musí se uznat taky kvality soupeře. Při druhé brance chyboval Martin Horák. Měl Vozábala buď atakovat, nebo naopak uhnout. Bohužel ten krok neudělal, střelu navíc tečoval, ta změnila směr a spadla mi do sítě. Nedá se nic dělat," popisoval obdržené branky Čontofalský a příčinu pozápasové "hádky" s Martinem Horákem.
"Hradec hrál opravdu dobře, překvapil mě. V nastaveném čase jsem se pohledem na naši lavičku ujistil, že mohu naběhnout do soupeřovy šestnáctky. A třeba kdyby se netrefil Martin, dal bych ten gól já, byl jsem opravdu blízko tomu centru, už když balon letěl, říkal jsem si, že mám šanci," popisoval závěrečné okamžiky zápasu.
"Všechny nás ztracené body velmi mrzí. Mohli jsme případným vítězstvím před dalšími týmy získat slušný náskok, měli jsme osm plusových bodů, teď jich máme už jen šest," litoval. "Teď nás čeká utkání se Synotem a já vždy považuju za nejtěžší zápas právě ten následující. Proto na ty další, třeba jako na derby s vedoucí Spartou, zatím nemyslím," dodal Čontofalský.
