Do zvláštního dne se probudil v sobotu <b><font color="yellow">Lukáš Hartig</b></font>. Od chvíle, kdy odešel na z Bohemians na hostování do Sparty, se z něj stala mírně rozdvojená osobnost. Tento pocit umocnilo dlouho očekávané derby obou týmů. Hartig ale ten den kopačky k zápasu nepotřeboval. Už při odchodu do letenského týmu požádal, aby v derby nemusel na trávník. Nechtěl hrát proti trenérovi Petrželovi, který ho v Ďolíčku vypiplal, nechtěl ani zklamat fanoušky zelenobílých, pro které byl největším oblíbencem a kteří mu přejí i nyní, přestože nastupuje v dresu rivala.
Vstal v osm hodin a vyrazil z rodných Býchor do Prahy, aby stihl sraz sparťanských hráčů. Absolvoval s nimi rozcvičení, rozloučil se a na oběd už šel sám. Jen malou chvilku se zdržel ve svém pražském bytě a pospíchal do Ďolíčku. Před zápasem neproběhlo ani po telefonu žádné velké hecování s hráči Bohemians. „Mluvil jsem jen s Liborem Janáčkem, se kterým jsem vždy sdílel pokoj na soustředění a říkal jsem mu, že si může gratulovat, že nenastoupím,“ prozradil s nadsázkou Lukáš.
Před samotným utkáním už k žádnému setkání s hráči nedošlo. „Potkal jsem se jen s trenérem Petrželou, když jsem se šel ohřát do V.I.P. prostor.“ Podali si ruce, na víc nebyl čas. Lukáš se usadil na tribunu až pod střechu se svými přáteli. Manželka tentokrát dala přednost sledování zápasu v teple u televizní obrazovky.
Přestože nezasáhl do hry, byl středem pozornosti mnoha párů očí. Lidé se během zápasu z jeho gest a výrazu tváře pokoušeli uhodnout, komu vlastně přeje vítězství. „Snažil jsem se nedávat nic najevo a tvářit se neutrálně, snad se mi to podařilo,“ popisuje svůj nucený herecký výkon. „Určitě mě ale svrběly nohy a zamrzelo mě, že nemůžu být na hřišti v tak krásném zápase s báječnou atmosférou. Na kterou stranu bych se raději postavil? To neprozradím, ale kdo mě zná, ten určitě ví,“ naznačil tajuplně.
Samotný zápas byl podle něj oslavou fotbalu. „Jezdilo se nahoru dolů, byl to boj každý metr. Zápas rozhodla asi chyba Čecha, po které Melecký vyrovnal. Ale určitě bych mu to nevyčítal, to se může stát každému. Důležité bylo i to, že Sionko nedokázal proměnit své dobré příležitosti.“ Za individuální výkon by ocenil na straně Bohemky Baláže, Kisela a Mareše, ze Sparty se mu líbili Sionko a Novotný. „Ale za Bohemku hráli skvěle všichni,“ dodává posléze.
Ani po utkání neztratil svou neutrálnost, nepřipojil se ani k oslavám vítězů, ani k smutku poražených a raději ihned vyrazil domů za rodinou. „Celý den jsem byl pryč, tak ať si mě taky užijou.“
I přes porážku tipuje jako podzimního mistra Spartu. Hrajeme dvakrát doma, zatímco Bohemku čekají těžké zápasy venku. Hlavně Liberec se bude chtít na klokany vytáhnout. Také záleží na tom, jak uspěje Viktorka v Jablonci. U posledních dvou podzimních zápasů by měl pomoci letenským na hřišti. „Zítra zkusím po zranění poprvé naplno trénovat, uvidíme, jak to dopadne. Možná budu v pořádku už ve středu proti Realu Madrid,“ dává Hartig naději svým příznivcům.
