<b>Branky:</b> 49. Melecký, 51. Baláž - 45. Labant z penalty.<br/> <b>Rozhodčí:</b> Liba - Amler, Kašný.<br/> <b>ŽK:</b> Obermajer - Hübschman, Sionko.<br/> <b>Diváků:</b> 10 245.<br/> <b>Bohemians:</b> Čontofalský - Janáček - M. Petrouš (87. Valenta), M. Obermajer (48. Šírl), Horák - Kisel, Melecký, I. Dvořák, Mareš - Šenkeřík (77. Šnajdr), Baláž.<br/> <b>Sparta:</b> Čech - Flachbart, J. Novotný, Hübschman, Labant - Sionko, Hašek (80. Slončík), Jarošík, Michalík (72. L. Zelenka) - Kincl, Holub (65. Jun).<br/>
Tisková konference:
Vlastimil Petržela: Na české poměry se hrál vynikající zápas. Začali jsme s respektem a Sparta byla v prvních patnácti minutách lepším týmem a měla i dvě šance. Pak jsme hru vyrovnali, ale příliš jsme se nedostávali k zakončení. První poločas vyvrcholil penaltou, viděl jsem ji na videu a nebudu se k ní vyjadřovat. Po půli jsme raději z obavy před druhou žlutou kartou stáhli Obermajera a začali hrát trochu na riziko. V závěru jsme se ještě dostali pod tlak, ale výsledek už jsme udrželi.
Jaroslav Hřebík: Vynikající zápas, který nepostrádal fotbalovost, bojovnost, atmosféru, střídání rytmu hry. Nedali jsme tři čtyři šance, ale klíčovým momentem byl vyrovnávací gól Bohemky. V tu chvíli jí stouplo sebevědomí a nedovolila našim hráčům uplatnit jejich přednosti.
Reportáž:
Sobotní státní svátek se proměnil ve svátek fotbalu. Do vršovického Ďolíčku přijel tým, který výborně zvládl základní skupinu Ligy mistrů a zároveň prozatímní lídr letošního ročníku, pražská Sparta. Proti nim se v mrazivém podvečeru postavilo mužstvo domácích, které chtělo svůj pohádkový podzim korunovat úspěchem nad svým největším rivalem. Skvělí fanoušci zaplnili stadion a pod umělým osvětlením vládla vynikající atmosféra.
Do utkání vstoupil lépe hostující Sparta a hned na začátku druhé minuty se Sionko dostal k odraženému míči a hnal se na osamoceného Čontofalského. Místo rychlého gólu však poslal míč zbrkle nad břevno, zranil se a musel být ošetřován.
Na druhé straně v 7. minutě centroval Petrouš, míč se stáčel do branky a Čech se musel poprvé protáhnout. Za dvě minuty se do šance znovu dostali letenští. Čontofalskému míč po střele vyskočil z rukou, Kincl jej vrátil na Jarošíka, ale ani ten z výhodné pozice nezamířil mezi tři tyče.
Bohemka po deseti minutách vyrovnala hru a Petrouš krásným pasem vyslal do šance Baláže, jenže Čech byl u míče dříve. Netrvalo dlouho a kolem Flachbarta se lehce po levé straně přehnal Mareš, ale z úhlu poslal balon lehkým obloučkem do gólmanovy náruče.
Na konci první dvacetiminutovky byl u zakončení znovu Sionko, ale z voleje pálil daleko mimo branku. V 25. minutě předvedli domácí parádní kolotoč kolem sparťanského pokutového území, na konci celé akce byl na břevno hlavičkující Petrouš. Domácí publikum bylo v tu chvíli ve varu.
Do konce řádné hrací doby prvního poločasu se hrálo bez velkých šancí, ale stále to byl vynikající zápas, který zvedal diváky ze sedadel. Stejně tak je zvedl stupidní úlet vynervovaného Kincla, který neunesl to, že proti Horákovi nevyhrál téměř žádnou hlavičku a domácího obránce napálil vztekle bez míč loktem do žeber. Bohužel se to odehrálo za zády sudího Liby a tradičně příšerný pomezní Amler dělal, že nic nevidí.
Sportovnější moment předvedl dlouhán Kincl ve 42. minutě, když střihl z úhlu nůžkami těsně mimo Čontofalského svatyni.
Rozhodčí Liba už nastavoval, když se Kincl dostal do vápna těsně bráněný Obermajerem. Kincl se skácel, hlavní arbitr odpískal a sáhl do kapsičky pro žlutou kartu. Jaké ale bylo překvapení, když ji nedostal Kincl za filmování, ale Obermajer a kopala se penalta! Ani televizní záznamy neprokázaly žádný prohřešek vršovického obránce. Labant nedal z pokutového kopu Čontofalskému šanci – 1:0. Liba se stal při odchodu do šaten terčem rozzlobených fanoušků a snesla se na něj sprška předmětů. Diváky musel uklidňovat z lavičky i trenér Petržela.
Do druhého poločasu vletěli vyhecovaní domácí jako uragán a ve 49. minutě se stalo to, co se nepodařilo střelcům mnoha ligových týmů, Petr Čech totiž přišel o svou rekordní neprůstřelnost. Stalo se to způsobem pro něj potupným. Melecký z více než dvaceti metrů vystřelil doprostřed brány, Čech se pro míč sehnul, ale nepochopitelně jej rukama minul. Když mu balon proletěl i pod nohama, nemohlo ho zastavit už nic jiného než síť – 1:1.
Trenér Petržela poslal na hřiště Šírla, který nehrál od začátku na přání letenského vedení jako kompenzace neúčasti Lukáše Hartiga. Šírl ihned po levé straně zatáhl míč, jeho centr proletěl zkoprnělou obranou a u vzdálenější tyče číhající Baláž hlavou rozesmutnil Čecha po dvou minutách znovu – 2:1!
Euforie, která se na stadionu rozhostila, nedávala ani jednomu týmu vydechnout a domácí koncertovali. V 59. minutě se Kisel hnal po pravé straně, Labantovi se ho nepodařilo zastavit ani nedovoleně a byl z toho roh. Po něm Horák lízl míč hlavou mimo. Kisel se v 67. minutě nadechl ke krásnému sólu, mohl předložit úplně volnému Šenkeříkovi, ale zbytečným zaseknutím akci zabrzdil na hranici vápna. Petroušův následný pokus o centr skončil na břevně. V té samé minutě převedl pěkný sólový průnik i Šenkeřík. Za minutu mohl přidat svou druhou trefu Baláž, ale Čech byl tentokrát pozorný. V tyto okamžiky Ligou mistrů ostřílená sparťanská sestava hořela jako papír a klokani excelovali. Nebýt nesmyslných výroků „známé firmy“ Amlera, který některé akce raději ukončil hned v zárodku zdvižením praporku, mohli domácí zatlouci i třetí hřebík do sparťanské rakve.
V závěru přišel očekávaný tlak Sparty a Sionko měl velké příležitosti k vyrovnání, ale znovu ukázal, že to není žádný velký zakončovatel. Jeho tři neproměněné gólové šance v posledních pěti minutách ho budou asi dlouho mrzet.Po závěrečném hvizdu odcházeli Sparťané se sklopenými hlavami, zatímco klokany čekala krásná a dlouhá oslava zaslouženého triumfu!
