Celý tým seděl před autobusem, nálada pod psa, někteří žhavili mobilní telefony, jiní se bavili mezi sebou. Téma však bylo stále stejné: Třetí a rozhodující gól v naší síti a celkové pojetí řízení zápasu rozhodčím <b>Pučkem</b> (na snímku). "Zelenka do mě při třetím gólu strčil, hned po zápase se mi dokonce přišel omluvit. Když jsem ale chtěl vysvětlení po sudím Pučkovi, smál se mi do obličeje. Víc k tomu snad nemá cenu říkat," pomalu ze sebe soukal <b>Kamil Čontofalský</b>…
"V zápase od začátku až do konce otáčel fauly, z čehož vznikaly domácím standardní situace a ještě nám rozdal žluté karty," narazil na situaci, kdy si ji jasně faulovaný Kisel zasloužil za protesty, když nemohl uvěřit Pučkově verdiktu.
Asistent trenéra Vladimír Borovička vytýkal Čontofalskému, že míč nevyboxoval. "Když vidí, jakým stylem sudí píská, musí si na takové situace dát pozor." Teplice rozhodně měly více brankových příležitostí, ale ty samozřejmě plynuly ze spousty standardních situací. A při jejich zahrávání si clonící hráči mocně pomáhají rukama. Při úvodní brance nejdřive povalili Janáčka na zem, čímž udělali hlavičkujícímu Skálovi místo.
S Pučkem se osobně zná i rekonvalescent Dan Rygel, který nastoupil do ligového utkání po dlouhé době. "Oba jsme z Havířova. V inkriminovaný moment jsem stál blízko u něj, viděl jsem, jak se nadechuje, že pískne faul, ale najednou nepochopitelně počkal a Zelenkovu branku uznal."
Karolkovi Kiselovi nebylo jako po každé porážce vůbec do řeči. "Nemám k tomu co dodat. Byl to jasný faul na Čontyho, rukama do něj vrazili a pak dali gól." S Francúzem okamžitě na Pučka vystartovali. "Říkali jsme mu, že to musel vidět, že to byl faul, ale on se nám jen smál do ksichtu a říkal: hrajem dál, pánové. A tak to bylo celý zápas, spoustu situací, ať to byl aut nebo faul, pískal obráceně a dával nám najevo, že si toho je vědom," ulevoval si Kisel. "Dnes by tu nevyhrál ani Manchester United. Teplice potřebovaly tři body, a tak je mají." Na každé synovo utkání se jezdí z Košic dívat Kisel starší. "Chtěl zase přijet, ale řekl jsem mu, že do Teplic to stejně nemá cenu, ať raději zůstane doma...."
Na tiskovou konferenci trenér Vlastimil Petržela sotva přišel. Nebylo to však z rozčilení, ale prakticky se nemohl hýbat kvůli bolavým zádům. Poté, co sepsul mladého Koláře za druhý gól a postěžoval si na chyby svých svěřenců, své hodnocení ukončil slovy: "Utkání pro mě skončilo remízou 2:2, třetí branku vůbec neberu, jednoznačně neměla platit."
"Třetí branka navíc padla po naprosto vymyšleném trestném kopu. Divecký mě fauloval, ale Puček souboj před vápnem otočil," poznamenal kapitán Michal Petrouš. Z dalšího střetu s Diveckým vyšel Petrouš s červenou kartou. "Už jsem to nevydržel a ohnal jsem se. V jistých partiích jsem úplně oholenej, jak mě Divecký v poslední minutě chytnul," vyprávěl téměř se slzami v očích. Věděl, že mužstvo oslabil. "Čekám pořádný flastr." I ze slov trenéra Petržely bylo patrné, že kapitána teď čekají krušné dny.
Objektem žurnalistů a televizních štábů byl nejlepší hráč utkání Zdeněk Šenkeřík. Byl rád, že se mu utkání povedlo, ale smutný ze ztráty dalších bodů. "Jenže v Teplicích, zvlášť pokud nutně potřebují vyhrát, se boduje těžko. Už sem prostě jedete s tím, že s rozhodčím budou problémy…," jen potvrdil všeobecně známý fakt.
