Zkušený bojovník <b><font color="yellow">Michal Petrouš</b></font> mohl být po posledním zápase letošní sezóny jaksepatří spokojen. S kapitánskou páskou na rukávu dovedl mužstvo k vynikajícímu čtvrtému místu a to je výsledek, který se před sezónou určitě nečekal. Jen fakt, že ztráta Žižkova a výhra Sparty znamená pro vršovický tým konec nadějí na účast v poháru UEFA, bránila Míšovi v naprosté spokojenosti.
“Samozřejmě jsem v prvním okamžiku pocítil naštvání, že se nám nepodařilo proniknout do Evropy, ale předvedený výkon týmu a výsledek to všechno smazal,” vyprávěl po zápase. Na své mužstvo byl náležitě hrdý, těšil ho způsob hry, kterým hráči umlčeli všechny pochybovačné hlasy o domluveném výsledku. Z velmi dobrého zdroje se nám podařilo zjistit, že liberečtí přijeli před zápasem s finanční nabídkou, kterou ale hráči samozřejmě odmítli. “Nevím o tom, že by někdo někomu nabízel peníze, ale i kdyby, tak tady jsou tak čestní kluci, že by nikdy nic nevzali,” ujišťoval kapitán.
Nad otázkou, jestli přál titul více Liberci nebo Žižkovu, odpověděl bývalý hráč Viktorky jednoznačně: “Liberci, o tom není pochyb, předváděli mnohem lepší fotbal a mají i lepší fotbalové zázemí. Určitě si vítězství zaslouží.” Přesto se během zápasu po průběžných výsledcích ostatních utkání nepídil. Bojoval za Bohemku a nic jiného ho v tom okamžiku nezajímalo. “Moc jsem si přál úspěšné loučení s fanoušky a nic jiného neřešil. Samozřejmě jsem si těsně před koncem všiml, že se něco děje. Do té doby zakřiknutí liberečtí začali skandovat, bylo jasné, že na Strahově padl gól,” popisoval poslední hektické minuty Petrouš.
I jeho nabíjela energií fantastická atmosféra, která v ďolíčku během zápasu vládla. “Nedokážu si představit lepší utkání, to už snad ani není možné. Kdyby na zápasy chodilo takové množství skvělých diváků, byl by fotbal o něčem jiném. Byl to nebetyčný rozdíl, v takovém prostředí se nedá hrát špatně”, vyprávěl vršovického obránce s ohromným nadšením.
I Petrouš bral výkon proti Liberci jako omluvu fanouškům za jaro, které týmu nevyšlo podle představ. “Snad se nám to povedlo, první poločas byl fantastický, ve druhém už jsme neudrželi tolik balón a Liberec nás zatlačil. Ale podařilo se vyhrát a diváci snad byli spokojení,” věřil fotbalista, jenž mluví o svém velkém snu a to je dovést Bohemku do pohárové Evropy. “Když jsem do klubu přicházel, pan Petržela mluvil o tom, že je cílem Bohemku brzy dostat do pohárů, dal jsem si to za úkol. Dneska nám to těsně uniklo, ale věřím, že když se tým udrží pohromadě, mohlo by to vyjít za rok nebo třeba za dva. Možná už si v tom poháru sám nezahraji, ale mužstvo tam chci alespoň dovést, zatím rozhodně nekončím,” uklidňuje fanoušky jejich velký oblíbenec.
Pohár UEFA tedy uzmula Slávie, kde obranné řady jistí Michalův mladší bratr Adam. Dva dny před zápasem spolu byli probrat boj o čtvrtou příčku na společném obědě. “Žádné hecování ale neprobíhalo, povídali jsme si bez emocí.” Na dálku v boji o čtvrtou příčku byl tedy Michal úspěšnější, přestože pohár UEFA si zahraje Adam. Uvidíme za rok...
