Po 22 letech klokani sestoupili z nejvyšší soutěže do 2.ligy. Sestupové zaváhání chtěla Bohemka samozřejmě napravit a proměnit působení ve 2. lize v roční epizodku, po níž musí následovat postup zpět mezi elitu.
Příprava na druholigové boje probíhala pod vedením trenéra Dalibora Laciny pouze v domácích podmínkách. Absolvovali jsme několik přípravných přátelských zápasů s rozpačitými výsledky, nejvíce vynikla porážka od Sparty 0:5 a naopak výhra nad LeRK Brno 5:0.
Samozřejmě, že po sestupu nastalo další zemětřesení v kádru mužstva: Dvirnika koupil od Sparty Jablonec, ale pustil ho zpět do Bohemky výměnou za Neumanna. Špak se vrátil na Slovensko do Nitry. Bohemka neprojevila další zájem o služby Jarolíma, odešli i Pavlík, Borodin, Schindler, Kraut, Kopřiva a Vacek, do Slavie se vrátili z hostování František Veselý a brankář Blažek. Přišel naopak zkušený Petr Rada do obrany, gólman Houška, ofenzivní záložník Fousek na hostování z Ústí nad Labem, Radek Krejčík přestoupil z Liberce, Stanislav Krejčík z České Lípy a útočník Ondřej Bárta z Aše.
Obměněný kádr porazil v generálce na ligu v Českém poháru Lokomotivu Kladno na jejím hřišti 4:0 (2x Dvirnik, Kuchař, R. Krejčík) a boj o postup mohl začít. Obecně byli favorizovány týmy Bohemians a Teplic, takže jsme byli zvědaví, jak se klokani s nezvyklou rolí favorita vyrovnají…
Vybojovat zpět první ligu, to byl úkol pro tyto hráče: brankáři Radek Cimbál a André Houška, obránci Jaroslav Kamenický, Miroslav Obermajer, Viktor Pařízek, Petr Rada, Vladimír Sedláček a Jiří Tymich, do zálohy Petr Fousek, Radek Krejčík, Stanislav Krejčík, Tomáš Kuchař, Marek Nikl, Marek Smola, Roman Veselý, Stanislav Vlček a Martin Kacafírek, útok Viktor Dvirnik, Ondřej Bárta, David Šindelář a Jiří Maruška. Trenér Dalibor Lacina, asistent Zdeněk Hruška. Jednatelem klubu byl Ing. Ivan Baťka starší, Dalibor Lacina zastával i funkci manažera, sekretářem zůstal Luděk Rychnovský.
Pro ty z nás, kteří věřili, že Bohemka nebude mít v nižší soutěži problémy, nastalo kruté vystřízlivění. K prvnímu střetnutí vyjeli klokani do Karviné a trenér Lacina poslal na hřiště tuto sestavu: Cimbál - Rada - Obermajer (Bárta), Tymich, Nikl - Vlček, Kuchař, Fousek, R. Krejčík - Šindelář (Maruška), Dvirnik. Než jsme se vzpamatovali, prohrávali jsme o dvě branky a i když ještě do půle Dvirnik snížil, zbytek zápasu už změnu skóre nepřinesl, což znamenalo porážku v poměru 1:2. Lacina po utkání hodně alibisticky kritizoval rozhodčího, překvapivý výsledek ovšem nesmazal.
Pošramocený dojem jsme museli napravit o kolo později, kdy k nám přijel rovněž sestoupivší Benešov. Souboj exligistů skončil tentokrát jasně pro Bohemku, výsledek 3:0 brankově zařídili Fousek, S. Krejčík a Dvirnik, zkušený Rada odnesl jeden ze svých tvrdých zákroků červenou kartou. Další cesta ven znamenala bod za remízu s nováčkem druhé ligy Chrudimí 2:2 (Fousek, Šindelář). Tento výsledek nás potěšit nemohl, uvědomíme-li si, že v loňské sezóně byl mezi klokany a Chrudimí rozdíl dvou tříd…
Ve 4. kole jsme hostili doma ambiciózní Příbram a měli jsme nachystanou přestupovou bombu do sestavy - ostříleného ukrajinského záložníka Jaremčuka, účastníka dvou mistrovství světa. Ovšem s Příbramí jsme málem prohráli, remízu 1:1 zachránil pět minut před koncem Stanislav Krejčík. Zelenobílí se usadili uprostřed druholigové tabulky, do úniku se pustilo duo Teplice - Karviná, které se začalo ostatním nebezpečně vzdalovat.
Venku jsme zvítězili - pouze však v Českém poháru na hřišti Chomutova - 1:0 (Fousek), v lize jsme opět tři body nevybojovali. V Poštorné zápas skončil další plichtou, tentokrát 1:1 (Fousek z penalty). V 6. kole jsme hostili špatně hrající Ústí nad Labem a mohli jsme se po dlouhé době radovat z vítězství, které prakticky zařídil ústecký odchovanec Fousek. Výsledek 3:2 (2x Fousek, Kuchař) znamenal, že jsme kontakt s čelem neztratili a mohli se pokusit o dotažení se na špičku ligy. To měl za úkol nový hlavní trenér Bohemians - Zdeněk Hruška, který dostal výjimku a mohl i s nedodělanou první trenérskou třídou konečně vést mužstvo klokanů.
Ve Slušovicích ovšem podala Bohemka ostudný výkon a podlehla 1:3 (vlastní Hanko). Zápas, který konečně přinesl to tábora zelenobílých radost, přišel v 8. kole v Prostějově s místním týmem LeRK. Klokani zvítězili po exhibičním výkonu 6:1, když jejich výkon po dlouhé době neměl skoro žádné slabiny. Dvě branky vstřelil Vlček, po jedné připojili Sadílek, Fousek, vynikající Jaremčuk a Rada.
Co byla ovšem platná vysoká výhra v Prostějově, když jsme o kolo později nedokázali vsítit ani gól Turnovu. Mnoho neproměněných klokaních šancí znamenalo remízu 0:0. V Českém poháru jsme dohráli - v ďolíčku nás přehrála Slavia a po brankách ve druhém poločasu jsme prohráli 0:2. Naši hráči se moc chtěli na své vršovické sousedy vytáhnout, vyhecovali se k velmi bojovnému výkonu, na což ovšem doplatili i dvěma vyloučeními ke konci zápasu.
Stejným výsledkem - 0:2 - ovšem Bohemka prohrála i v ligovém zápase. Pro porážku jsme si dojeli na sever Moravy do Frýdku-Místku. Špatné výkony klokaní party odnesl Zdeněk Hruška, kterého vystřídal ve funkci hlavního trenéra navrátilec Josef Hloušek. Ani on však neodvrátil další faux pas. Do ďolíčku přijelo předposlední mužstvo tabulky - Pardubice a Bohemka je nedokázala přehrát. Naopak, Pardubicím se povedl chvíli před koncem jeden z brejků a šok byl na světě - 0:1 !!! Vypadalo to, že Bohemka zkouší, co všechno vydrží její skalní příznivci…
Mužstvo přišel posílit i zkušený útočník Marek z Chrudimi, v Třinci jsme ovšem vybojovali pouze další bod za chudou remízu 0:0. Po tomto kole se klokani ocitli až na 11.příčce druholigové tabulky, navíc pouze s dvoubodovým náskokem na 15.Turnov !!! Toto ostudné umístění bylo nejhorší v novodobé historii Bohemky, tak hluboko dokázala Bohemka klesnout…
Třinácté kolo nám přineslo štěstí. Po pěti zápasech se klokanům podařilo skórovat a porazili ve Vršovicích po zlepšeném výkonu Blšany 3:0 (2x Fousek, Vlček), k čemuž dopomohla i nová posila - na hostování přišel Čavoš. O týden později jsme jeli do Teplic, které se vyhřívaly na postupové 2. příčce a od kterých nás dělilo devět bodů. Klokani se stále netajili postupovými ambicemi, bylo však jasně, že k tomu, aby se šance na 1. ligu nevytratila, je nezbytné na teplických „Stínadlech" uspět. Střetnutí bylo sice kvalitou prvoligové, jenže body zůstaly domácím. Klokani inkasovali hned v úvodu zápasu, ve druhé půli Teplice dokázali náskok ještě zvýšit a zelenobílí odjížděli s porážkou 0:2.
V posledním podzimním kole klokani hostili celek Havířova a další trapas odvrátil Rada, který v poslední desetiminutovce dvěma povedenými trestnými kopy otočil průběh utkání a Bohemka tak zvítězila 2:1.
Podzimní části druhé ligy se našim hráčům nevydařila. Sedmé místo v tabulce s propastnou ztrátou 12 bodů na vedoucí Teplice a 10 bodů na druhou Karvinou, to očekávali jen velcí pesimisté. Nejen fanoušci Bohemky, ale i odborníci byli umístěním i hrou zelenobílých překvapeni… Klokani se však podle prohlášení trenéra Hlouška ani za této situace nevzdali myšlenky na postup do nejvyšší soutěže, bylo plánováno posílit kádr mužstva a konečně zabrat. S výkony na podzim mohl být spokojen snad jen střelec Fousek a stoper Rada, nikdo jiný se výrazněji neprosadil.
Jarní příprava začala již bez Jaremčuka, který nesplnil představy realizačního týmu. Rovněž Dvirnik byl uvolněn - na hostování do řecké Larissy. Na domácím Coca-Cola Cupu jsme obsadili až osmé místo, několik branek vstřelila i nová akvizice Jiří Novák z Českých Budějovic. V přátelských zápasech jsme shodným výsledkem 1:1 remizovali s Viktorií Žižkov i se Slavií Praha, další přípravná střetnutí jsme hráli s celky nižších soutěží, výsledky však byly nevalné. Světlým okamžikem pro Bohemku bylo vyhlášení gólu desetiletí, jehož autorem se stal Jaroslav Kamenický - pamatujete si padáček z půli hřiště do sítě Liberce na podzim roku 1993.
Do druhé části sezóny nastupovali klokani s cílem zlepšit výkony a umístění mužstva. Shrňme si změny, které nás potkaly během zimní pauzy: Kromě již zmíněných Ukrajinců Jaremčuka a Dvirnika nás opustili ještě Vlček, Tymich, Šindelář, S. Krejčík, Maruška a Bárta - všichni byli uvolněni na hostování. Přivítali jsme Nováka s Krištůfkem, hostující z Českých Budějovic, zapůjčeni nám byli rovněž Fukal, Veltruský, Kýček a Margolius, posilou měl být i Rydval z Dukly.
Stíhací jízdu za vedoucím duem začali Bohemians výborně (sestava: Cimbál - Rada - Fukal, Sadílek, R. Krejčík - Fousek, Krištůfek, Rydval (Kuchař), Margolius - Novák (Veltruský), Marek (Havel)) a nové posily Fukal s Novákem nám v úvodním kole zajistily vítězství 2:0 nad Karvinou a oživily postupovou naději.
O týden později ležela na hřišti v Benešově sněhová peřina, a klokani tak nemohli svůj zápas odehrát. Aby se alespoň něco dělo, hráč Benešova Veniger obvinil asistenta trenéra klokanů Beznosku, že mu před zápasem nabídl angažmá v Bohemce, ovšem vedení zelenobílých toto tvrzení ihned dementovalo.
V 18. kole jsme doma jasně přehráli Chrudim 3:1 (Fousek, Kuchař, Novák), jenže potom přišla prohra v Příbrami 0:2, když jsme vyhořeli po střelecké stránce. Doma jsme ale hráli výborně, v dalším kole to odnesla Poštorná, kterou jsme deklasovali 5:1 (2x Kuchař, Fousek z penalty, Novák a Margolius). Poštorná dohrávala o devíti hráčích a hvězdou utkání se stal šikovný záložník Kuchař, jehož specialitou se stalo stahování dresu přes hlavu po vstřelené brance. Za tato extempore pravidelně dostával žluté karty, ale ani pokuty od vedení klubu jej od tohoto kousku nedokázaly odradit.
V dohrávaném utkání v Benešově jsme zvítězili 1:0 brankou Marka čtvrt hodiny před koncem a protože jsme i v deseti uspěli rovněž v Ústí nad Labem a porazili jsme domácí celek 4:2 (2x Fousek, Novák a Kuchař), poskočili jsme již na 3.místo v tabulce, sedm bodů jsme ztráceli na Teplice a pět na Karvinou.
V dalších dvou zápasech jsme měli výhodu domácího prostředí, což skýtalo šanci na přiblížení se k lídrům soutěže na dosah, ovšem proti Slušovicím jsme se střelecky neprosadili a naopak pět minut před koncem jsme inkasovali - 0:1. V duelu s LeRK Prostějov jsme ve značně kombinované sestavě uhráli bezbrankovou remízu, ale výsledek 0:0 nás nijak netěšil. A když jsme navlékli na šňůrku neúspěchů další korálek v podobě remízy 1:1 (Fukal) na hřišti předposledního Turnova, o postupu jsme mohli už jen snít…
Ve 25.kole jsme doma hostili Frýdek-Místek a v divokém utkání jsme zvítězili 4:3 (Marek, Fousek, Margolius, Fukal). Po půlhodině hry jsme vedli 3:0, po dalších 30 minutách bylo vyrovnáno a rozhodující gól Fukala přišel v poslední minutě zápasu.
V Pardubicích Bohemka zklamala a remizovala 0:0. V ďolíčku jsme si o týden později poradili s Třincem 2:1 (Novák, Fukal), ovšem ve 28. kole přišla prohra 0:2 na hřišti Blšan, která nám definitivně zaklapla vrátka do 1. ligy. V zápasech už jen do počtu jsme potom doma zdolali v kvalitním zápase postupující Teplice 2:0 (Novák, Šimek) a v Havířově jsme po chladném výkonu remizovali 1:1 (Fousek), čímž byla druholigová sezóna u konce.
Z postupu do 1. ligy se tedy mohly radovat celky Karviné a Teplic, klokani obsadili čtvrté místo, když se před nás dostala ještě ambiciózní Poštorná. Paradoxem je, že Bohemka přišla o postup nikoli v soubojích s lepšími mužstvy 2. ligy, ale s outsidery typu Pardubic, Turnova nebo průměrných Slušovic. V tabulce jara jsme sice byli nejlepší, ale z podzimu jsme si přinesli takovou ztrátu, že pouze stíhací jízda s minimem zakolísání mohla přinést úspěch.
Na jaře se ukázaly v dobrém světle i nové tváře v našem dresu - výborně hráli Novák s Fukalem, ke stabilně dobře hrajícím Fouskovi s Radou se připojil technický středopolař Kuchař.
Nezbývalo tedy, než znovu posílit kádr a pokusit se opět proniknout mezi elitu. Nikdo ovšem netušil, co se semele během fotbalových prázdnin, ale o tom příště…
.png)