Úvodní foto

23.06.2002

Ostatní

Autor:

Petr Sýkora

FC BOHEMIANS PRAHA 1992 / 1993

Ihned po skončení loňské sezóny odešel od mužstva trenér Jozef Adamec, kdo ho nahradí se stalo předmětem spekulací. Klokani byli již skoro dohodnuti s Františkem Ciprem, ten dal nakonec přednost Blšanům, další kandidát František Plass si vše na poslední chvíli také rozmyslel, na třetí pokus již Bohemka trenéra sehnala – stal se jím Jiří Lopata...

Předsedou klubu se stal Zdeněk Svoboda, který v minulosti v ďolíčku působil jako sekretář. Naopak sekretářem mužstva se stal Slavoj Prokopec, který se stal nepohodlným u sousedů v Edenu.

Z Bohemians odešla během letních prázdnin spousta fotbalistů – namátkou jmenuji Myslivečka, který přestoupil do japonské Furukawy, Výravský si po neshodách s výborem našel angažmá v Jablonci, Mičinec přijal nabídku Benešova, jelikož nebyl spokojen s finančními podmínkami v Bohemce, Hamsa se dohodl s Drnovicemi a Víger odešel za lepšími finančními podmínkami do Rakouska. Naopak v klokaních sítích uvízl Rudolf Pavlík z Dunajské Stredy coby náhrada za tvůrce hry Myslivečka, zkušený Lavička ze Sparty, Čihák se vrátil z Chebu a přišli také Rosenberger, Dobš a Bedlivý.

Příprava mužstva probíhala v Turnově a v domácích podmínkách, Bohemka se střetávala s celky nižších soutěží, při nichž už bylo zřejmé, že obměněné mužstvo potřebuje hodně času, aby se dalo dohromady a sehrálo se. Na jediný zahraniční zájezd odjeli hráči do Německa, kde podlehli Werderu Brémy 2:4. Před ligovým startem sehráli zápas Českého poháru – přehráli mužstvo Pohledu 4:1 (2x Kočí, Sanytrník, Mlejnek). Do nadcházející sezóny si klokani vytýčili cíl obhájit 8. místo z loňska.

Bohemka měla v kádru pro tuto pro sezónu následující hráče: do branky Juraj Šimurka, Radek Cimbál, Stanislav Kovář a Antonín Kinský, obránci Libor Čihák, Viktor Pařízek, Marcel Litoš, Josef Jindra, Miroslav Mlejnek, Luděk Klusáček, Gustáv Ondrejčík a Roman Bedlivý, záložníci Václav Hrdlička, Boris Kočí, Rudolf Pavlík, Vladimír Sadílek, Karel Dobš, Jiří Lang a Vítězslav Lavička, útočníci Jan Sanytrník, Robert Neumann a Vladimír Rosenberger. Trenér Jiří Lopata, asistenti Zdeněk Hruška a Zdeněk Andrlík.

V úvodním kole 1. ligy k nám přijeli vojáci z Julisky a odvezli si jeden bod za remízu 1:1. Klusáček sice již v úvodu střetnutí dostal hlavou Bohemku do vedení, jenže přišlo pár neproměněných šancí a v poslední minutě zápasu Dukla šťastně srovnala. Pro přehled nabízím pohled na sestavu Bohemians: Šimurka – Mlejnek –Sadílek, Litoš (Ondrejčík), Klusáček – Čihák, Hrdlička, Lavička – Kočí, Pavlík, Sanytrník (Neumann). Ztracený bod jsme získali zpět ve Vítkovicích – 1:1, vyrovnával Lang a tentokrát se zase přiklonila štěstěna k našemu mužstvu.

Ve 3. kole přišlo do ďolíčku na Spartu 7500 diváků, zelenobílí měli v první půli velké šance, které nedokázali proměnit, v dalším průběhu zápasu Sparta na hřišti převzala taktovku a výsledek dopadl neslavně – 0:3. O týden později jsme opět venku remizovali, tentokrát v Nitře 0:0 – nutno poznamenat, že Bohemka měla moc dobře postavenou branku, protože ji dvakrát zachránila tyč.

Až v 5. kole se naše zelenobílá srdce mohla radovat z vítězství, přehráli jsme Tatran Prešov 3:1 (Sanytrník, Pavlík, Litoš), supervýkon předvedl Pavlík v roli režiséra hry klokanů. Na hostování byl poté získán ze Slavie útočník Štefan Rusnák, od něhož si vedení Bohemky slibovalo zvýšení produktivity našeho útoku. Na Tehelném poli to moc nezabralo – Slovan nás převálcoval – 0:4, vyloučen byl navíc stoper Mlejnek. Trápení ale nekončilo, v 7. kole jsme hostili Hradec Králové a prohráli jsme po ostudném výkonu 0:3 a vlajkonoši klokanů požadovali rezolutně odstoupení trenéra Lopaty. Ani v poháru se Bohemce nepodařilo prorazit sérii porážek, v Blšanech jsme dostali 0:2.

V 8. kole se na Bohemku vytáhli doma i poslední České Budějovice, klokani prohráli znovu po výkonu, který neměl ligové měřítko,  0:1 a propadli se až na 14.místo ligové tabulky. O týden později jsme přijeli za Lužánky do Brna, kde jsme konečně bodovali – na remíze 1:1 měl lví podíl impulsivní brankář Šimurka, který pochytal i nemožné, včetně pokutového kopu. Brněnským „Bobíkům“ rovněž vydatně pomáhal rozhodčí, vyloučil dva hráče Bohemky, a prakticky tak umožnil domácím těsně před koncem zápasu vyrovnat.
Bojovný výkon klokanů však bylo spíše chvilkové vzepětí, jelikož vzápětí opět doma prohráli 0:3, nyní s Baníkem Ostrava. Nutno podotknout, že hra klokanů byla natolik žalostná, že do ďolíčku si našlo cestu pouze 1649 diváků…

V současném stavu jsme se nemohli divit dalšímu výsledku, ve vršovickém derby v Edenu jsme dostali dokonce čtyřku a od porážky 0:4 nás nezachránil ani navrátilec z Malajsie Janů. V tabulce jsme byli předposlední a „legendární“ trenér Pospíchal se nechal slyšet, že Bohemce chybí jediné – hráči, což je výsledek „koncepční“ práce některých funkcionářů v posledních letech.

Doma s Olomoucí jsme sice branku opět nevstřelili, ale bezzubá Sigma také ne a utkání tak skončilo spravedlivou dělbou bodů 0:0, v sestavě se již objevil další novic – Marek Brajer z Brandýsa. Proti bývalému trenérovi Adamcovi nastoupila Bohemka ve 13. kole na Interu a podlehla 0:2, náznak herního zlepšení byl ale již vidět. Vzestup formy potvrdila Bohemka doma proti Trnavě vítězstvím 2:0 (Lavička, Pavlík), v hledišti pořadatelé napočítali opět pouze 1800 diváků, kteří viděli mimo jiné i zbytečné vyloučení Sanytrníka. Na stadión se poté vloupal neznámý šílenec, ukradl 150 korun, zapálil tašky s dresy a pustil všude plyn. Naštěstí přišel včas údržbář stadiónu a zabránil tragédii - pokud by plyn explodoval, mohla se stavět nová tribuna…

Plyn sice nevybuchl, klokani v 15. kole v Dunajské Stredě bohužel ano. Porážka 0:5 přitloukla klokany na předposlední místo ligové tabulky. Pouhých osm vstřelených branek (suverénně nejmenší počet gólů z celého ligového pelotonu) na podzim naznačovalo, kde je největší slabina Bohemky. Tabulce vévodila Sparta, těsně sledována Slovanem Bratislava a Dunajskou Stredou, na konci se krčili Trnava, Bohemka a Dukla, mezi nimiž byl rozdíl jeden bod. Dva klokani si přesto vedli dobře v individuálním hodnocení. Podle týdeníku „Gól“ byl Šimurka třetí mezi brankáři, Pavlík se objevil v B-mužstvu ligy ve středu zálohy. Ostatní hráči však i v těchto hodnoceních zůstávali někde u dna.

V zimní přestávce se nejprve rozpoutala mediální válka mezi Mlejnkem a trenérem Lopatou, který Mlejnka obvinil, že po jeho vystřídání v zápase proti Trnavě na něj plivl, což samozřejmě stoper Bohemky vehementně popíral. Zároveň se pod Lopatou rozkývala už tak vratká trenérská židle, což ovšem z hlediska výkonů Bohemky v podzimní části bylo pochopitelné. Prahou šly fámy, že vedení jednalo s trenérem Pešicem, do Bohemky přišel na post manažera Petr Packert, bývalý úspěšný hráč a trenér.

Příprava na jarní boje probíhala v domácích podmínkách, výjimku tvořil halový turnaj v Pasově, kde Bohemians obsadili čtvrté místo. Doma startovali na turnaji Unionu Strašnice, sehráli hodně přátelských střetnutí, v nichž se rovněž projevovala ztráta střelecké mušky (namátkou s Steyerem Vorwärts 1:2, s Benešovem 1:2, s Viktorií Žižkov 0:2, pouze Příbram rozstříleli 5:0).

Z Bohemky odešli Kočí s Dobšem do Liberce, Ondrejčík do Xaverova, Jindra do Benešova, Pařízek na vojnu do Tábora, Neumann na vojnu do Chebu, Rusnáka stáhla Slavia z hostování, Janů odcestoval zpět do Malajsie a Hrdličku z Mlejnkem přeřadil Lopata do „béčka“. Naopak přišli střelec Špak z Prešova, Tomáš Urban z Dukly, Rus Žitkov z Vítkovic, Kaišev z Karlových Varů a dorostenec Gallo přišel ze Slovenska. Rudolf Pavlík se sice upsal Viktorii Žižkov, ovšem s tím, že přestup se zrealizuje až po skončení této sezóny. Smolař Lavička si zlomil ošklivě nohu, a Bohemka s ním tak nemohla pro jaro počítat.

Vzhledem k tomu, že po skončení této sezóny se liga kvůli dělení Československa rovněž rozdělí na česká a slovenská mužstva, bylo rozhodnuto, že pokud některé český celek obsadí po skončení sezóny 15. nebo 16.příčku, sehraje baráž o první ligu se 7. mužstvem 2. ligy. Klokani i další české celky z 1.ligy, které byly baráží ohroženy, toto rozhodnutí kritizovali, ovšem více proti němu dělat nemohli. Zbývalo tedy skončit nejhůře na 14. místě, pokud by se to nepodařilo, čekal by prvoligistu dvouzápasový boj z mužstvem 2. ligy.

V 16. kole klokani opět propadli, doma 1:2 (Špak) z Dunajskou Stredou, což odnesl trenér Lopata, kterého vystřídal Petr Packert. Ten omilostnil Mlejnka a o kolo později vyslal na trávník na Julisku tuto jedenáctku: Šimurka – Mlejnek – Čihák, Urban, Litoš – Vlček, Pavlík, Brajer (Lang), Chytra – Sanytrník (Kolařík), Špak. Mužstvo vybojovalo na Dukle bod za remízu 1:1 (Pavlík), když k vítězství byli o hodně blíž než domácí. Od příček znamenajících baráž jsme se odpoutali v 18. kole, přijeli k nám chřipkou zdecimované Vítkovice a odvezli z „trojku“ – to už ďolíček dlouho nepamatoval – výsledek 3:0 zařídil dvěma brankami Brajer a pojistku přidal Pavlík. Přes zlepšené výkony však jen nenapravitelní optimisté doufali v úspěšný výsledek za týden na Letné.

Na Spartě šli sice klokani překvapivě do vedení už ve 3. minutě nádhernou dalekonosnou bombou Brajera, pak ovšem odpadli a nakonec prohráli 1:4, když hráli 60 minut bez přísně vyloučeného Sadílka – zápas rozhodoval všemi klokany „oblíbený“ rozhodčí Krondl…

Ve 20. kole Bohemka přivítala doma Nitru a jelikož žádné z mužstev skoro nic nepředvedlo, zrodila se zasloužená bezbranková remíza 0:0. Potom jsme se projeli do Prešova, ale zápas byl odložen kvůli nepřízni počasí a zoufalému terénu. Po této nečekané přestávce přijel do ďolíčku bratislavský Slovan a přestože mladičký klokan Gallo zařídil nečekané vedení klokanů, Dubovský zápas dvěma góly otočil, a Bohemka tak prohrála 1:2 a opět klesla na „barážovou pozici“.

V Hradci Králové se hráčům Bohemians přilepila smůla na kopačky a ačkoliv měli více za hry, o tom, že odjeli s prázdnou po prohře 0:1, rozhodla ojedinělá akce domácích. Po tomto kole se na chvostě ligy vyjasnilo alespoň v tom, že poslední trojlístek Bohemka, Trnava a Dukla již hodně ztrácel, tudíž bylo jasné, že buď Bohemka nebo Dukla bude hrát baráž. Na Slovensku baráž nehrozila, proto bylo všem zasvěceným jasné, že Trnava se na 14. příčku moc cpát nebude…

Ve 24. kole přijeli do Vršovic hráči Českých Budějovic a střídající Sanytrník rozhodl o těsné, ale zasloužené výhře klokanů 1:0. Ještě větší radost měl však Sanitka o den později, kdy se mu narodil syn. V dohrávaném utkání v Prešově gól nepadl a klokani si vezli ze Slovenska cenný bod za remízu 0:0. Definitivní útěk z barážového pásma by znamenala doma výhra nad Brnem, vlastní gól Urbana z úvodu střetnutí však klokany úplně rozhodil, do poločasu dostali další dvě branky a konečný výsledek 1:3 (Klusáček) Bohemku moc mrzel, zvláště po smolné porážce v Ostravě, kde jsme o bod přišli čtvrthodinu před koncem – 0:1.

Ve 27. kole jsme hostili ve vršovickém derby Slavii a výsledek 1:3 (vlastní Šilhavý) odpovídal tomu, s kým sympatizoval rozhodčí Benedik. Tento „černokněžník“ se na klokanech vyřádil, nejvíce jim ublížil, když nepískl za stavu 1:2 snad 1000% penaltu za faul na Brajera. Bohemka se na Benedika hodně zlobila – diplomat Packert se vyjádřil v tom smyslu, že rozhodčí si zřejmě zapomněl přečíst pravidla. Bohemce ovšem toto hořekování nebylo nic platné, stejně tak jako jim nebyla nic platná cesta ve 28. kole na Hanou, kde jsme se Sigmou Olomouc prohráli tentokrát zaslouženě 1:4 (Sanytrník) a opět jsme bojovali skoro 70 minut o deseti po vyloučení Klusáčka.

Porazit v předposledním kole doma Inter Bratislava byla povinnost – ovšem nesplněná. Remíza 2:2 (vlastní Šmelko, Pavlík) s infarktovým koncem, kdy mohla jak Bohemka tak Inter několikrát strhnout vedení na svou stranu…

Zbývalo poslední kolo. Klokani měli s Duklou společně 17 bodů, poslední Trnava jich nasbírala 16. Klokani hráli poslední kolo v Trnavě (které o nic nešlo), Dukla hrála doma s Hradcem Králové (tomu také o nic nešlo). Vzájemné zápasy Bohemky a Dukly skončily dvěma remízami 1:1, takže při eventuelní rovnosti bodů rozhodovalo celkové skóre: Bohemka 21:52, Dukla 34:73 – na první pohled jasná výhoda pro klokany. Jenže pozor ! Dle soutěžního řádu se v této situaci při rovnosti bodů nahlíželo nejprve na brankový podíl ! – a rázem měla trumfy v rukou Dukla. Při jejím, byť jen těsném vítězství, museli klokani Trnavu hodně vysoko porazit. A jak to dopadlo? Zelenobílí zvítězili v Trnavě 2:1 (Špak, Urban), ovšem domů odjížděli s náladou hluboko pod bodem mrazu. Dukla samozřejmě nenechala nic náhodě a zvítězila nad Hradcem 4:1. Trenér Hradce Škorpil se vyjádřil, že mu po zápase bylo z výkonu jeho svěřenců na blití. Dukla si výsledek dobře pojistila…

Bohemka tedy skončila na 15.místě a musela podstoupit obávanou baráž se 7. týmem 2. ligy, jímž se stal Jablonec. Začínalo se v Jablonci, kde se klokani ujali vedení v první půli brankou Špaka. Jablonec se dočkal vyrovnání po přísně nařízeném trestném kopu v blízkosti šestnáctky. Klokani podali tentokrát velmi dobrý výkon a druholigového soupeře předčili ve všech směrech. I výsledek mohl být lepší, po letech vyšlo najevo, že rozhodčí Berbr v průběhu utkání požadoval po Bohemians sto tisíc korun, za které sliboval, že pro Bohemku udrží vedení až do konce. Nedostal nic – zápas skončil 1:1. I tak nám tento výsledek dával velké naděje do odvety v ďolíčku.

Zápas přenášela i televize a Bohemka jej naštěstí zvládla. Nastoupili jsme v sestavě Šimurka – Sadílek (Lang) – Čihák, Klusáček, Chytra – Šindelář, Pavlík, Mlejnek (Vlček), Urban – Špak, Sanytrník. Po nervózním průběhu střetnutí, ve kterém šlo o všechno, padlo rozhodnutí až v poslední čtvrthodině. Nejprve Čihák napálil míč na jabloneckou branku, Urban lehkou tečí zmátl gólmana hostí a zařídil vedení a těsně před koncem Pavlík nádhernou střelou z přímého kopu nechal definitivně v ďolíčku vytrysknout gejzír radosti. Výsledek 2:0 nám zajistil účinkování v nejvyšší soutěži i v příští sezóně.

Nutno podotknout, že klokani nakonec ligu udrželi zaslouženě. Po příchodu Petra Packerta na místo trenéra se mužstvo začalo dávat dohromady, v závěru ligové sezóny předváděli i přes pochopitelnou nervozitu zlepšené výkony. Brankář Šimurka podával většinou velice dobré výkony, v obraně si drželi svůj standard Mlejnek, Litoš a Čihák, ve středu pole zářil Pavlík, doplňovaný spolehlivým Brajerem, v útoku se pomalu sehrávalo duo Sanytrník, Špak.

Po úspěšné baráži si mohli klokani zhluboka oddechnout a zároveň začít přemýšlet, jak se v příští sezóně podobným infarktovým záležitostem zdaleka vyhnout…

10:15 | B Tým

logo

SK Petřín Plzeň

logo

Bohemians Praha 1905 B