Do základní jedenáctky se v derby na Julisce vrátil Adam Jánoš. Zkušený záložník byl rád za návrat po zdravotních problémech, bohužel radost z výsledku mu chyběla. V rozhovoru neopomenul herní převahu Bohemky, ovšem žehral na věci, v nichž se Klokanům nevedlo.
Jaký byl pro tebe návrat do základní sestavy? Kvůli zranění jsi většinou minulé sezony promarodil...
Jsem za něj pochopitelně moc rád. Mrzí mě, že to nedopadlo vítězstvím. Minulou sezonu jsem moc nehrál, protože jsem byl víceméně většinu času zraněný. Těší mě, že jsem zpátky. Kalí to akorát fakt, že jsme zápas na Dukle prohráli. Vážím si toho, že teď tělo drží a jsem zdravý. Věřím, že to takto bude i nadále.
Soupeř začal aktivně. Možná na tom máme svůj podíl také my, když jsme mu to umožnili naší rozehrávkou, v níž jsme se potýkali s nepřesnostmi. Dukla se dostala na koně a začala si asi trochu více věřit v napadání. Neřekl bych, že jsme se museli nějak srovnat či adaptovat na hru Dukly. Chtěli jsme hrát to, o co se snažíme každý zápas. Bohužel nás srážely nepřesnost přihrávek spolu s kvalitou.
V početní výhodě jsme chtěli hrát dál stejně, neměli jsme v úmyslu něco měnit. Věděli jsme, že nějaké protiútoky v podání Dukly můžou přijít. Chtěli jsme soupeře zatlačit, ovšem být zároveň trpěliví. To byl takový základ. V závěru prvního dějství létaly před branku centry, bylo tam také několik závarů. I já sám jsem měl nějakou střelu, stejně jako Aleš Čermák. Tím jsme se dostávali do hry. Nebylo na pořadu dne něco po červené kartě soupeře měnit.
Byl rozhodující moment při naší červené kartě? Po plánech z kabin, kdy jsme se chystali asi na tlak a nápor, se zase změnil ráz zápasu a Dukle to vlilo krev do žil…
Nemyslím si, že vyloučení Martina Dostála soupeře nakoplo. I v tom vyrovnaném počtu jsme byli lepší. Dukla si žádnou příležitost ani nevytvořila. Utkání bylo jen o nás, abychom vyřešili gólově nějakou vlastní akci. Všechno nebylo samozřejmě ideální. Některé situace jsme ale zkrátka měli řešit daleko lépe. Ve druhém poločase nám chybělo více střeleckých pokusů, kterých od nás bylo málo. Obecně nám chybělo lepší řešení v šestnáctce.
Připravovali jsme se v týdnu na styl hry Dukly a chystali si, jak chceme proti ní hrát. K tomu patřilo i dostatek centrů ze stran, aby míče létaly často před branku Dukly. Bohužel to se do naší hry nepromítlo, zvlášť v závěru utkání. Centrů do pokutového území bylo málo. V našem podání to nebylo úplně optimální. V zápase jsme měli tu převahu využít v nějakou situaci, z níž mělo vzejít vedení. Hrálo by se nám pak daleko lépe.
