Z Pardubic ho provázela pověst jednoho z nejlepších obránců druhé ligy. <b>Martin Třasák</b> v neděli ve své prvoligové premiéře naznačil, že ani skok do nejvyšší soutěže by pro něj neměl být problém. Nedaleko svého předchozího působiště, v Hradci Králové, se poprvé oblékl do zelenobílého dresu a úspěšně zacelil slabé místo vršovické obrany, levou stranu obrany. Počínal si zkušeně při zastavování hradeckých útoků, několikrát založil svou přesnou přihrávkou i nebezpečnou akci Bohemky, byl i u vedoucího gólu. Se svou menší postavou si zakládá na rychlosti a bojovnosti. Radost z výkonu mu ale pokazilo hradecké vyrovnání na konečných 1:1...
"Já jsem trošku zklamaný, myslím si, že tu na vítězství bylo. Z jedné chybičky, kterou jsme tam udělali, Hradec vyrovnal deset minut před koncem a zbytečně nás to stálo body," tlumočil Martin názor většiny hráčů, kteří určitě během utkání nemysleli jen na bod. "Přesto si myslím, že tenhle bod je prvním krůčkem k nějaké sérii, která zlomí dosavadní trápení. Je jen otázkou času, kdy se Bohemce zase začne dařit."
Blonďatý bek byl vidět u obou gólů, více však u toho prvního, který vstřelil Kisel. "Jsem moc rád, že jsem tomu trošičku pomohl," skromně hodnotil okamžik, kdy jeho centr prodloužil Šenkeřík na střelce Kisela. Na druhé straně našel malou chybičku při bránění Klapky: "Možná, že jsme mohli být s Liborem Janáčkem blíž u sebe, aby se tomu gólu povedlo zabránit. Ale ještě jsem to neviděl ze záznamu, těžko to hodnotit."
Osobně se Martinovi skok do první ligy vydařil, nebylo na něm znát, že tuto soutěž okouší poprvé a zdálo se, že by v dohledné době mohl nahradit Pavla Mareše, po jehož odchodu do Sparty byla levá strana obrany bolavým místem. "Trošku skok to pro mě byl, hra je o něco rychlejší a tvrdší, ale pokud mi bude trenér dávat důvěru, určitě se s tím postupně budu vyrovnávat," věří Třasák. Nohy mu nesvazoval ani fakt, že přicházel z druhé ligy hned jako posila do základní sestavy. "Věděl jsem, že sem s tím jdu, trenér Uhrin mi dává důvěru, musím si bojovností jeho přízeň udržet."
Vzhledem k blížícímu se konci přestupního období probíhal jeho příchod z Pardubic velmi rychle. "Něco jsem o zájmu Bohemky slyšel už předtím, ale až na čtvrtečním ranním tréninku oznámili, že mám být ve dvě hodiny v Praze. Podepsal jsem smlouvu a hned jsem šel trénovat," popisuje Martin svůj přesun do hlavního města. "Ani chvilku jsem naváhal, Bohemka se neodmítá. Je mi devětadvacet let a byla to možná poslední šance dostat se do první ligy."
Přijetí v kabině bylo bezproblémové, sami hráči vědí, že Bohemka v současné době potřebuje posily. Martin se pak snažil nejvíce soustředit na rychlé sehrání se svými spoluhráči. "Trochu jsem se bál, abych v utkání neudělal velkou chybu, snad jsem nezklamal."
