Po skončení loňské sezóny přišel <b>Dušan Uhrin</b> mladší do Bohemians jako asistent nového trenéra Vladimíra Borovičky. Těšil se na to, jak se svým kolegou povede tým, kterému vždy držel palce. Již jeho otec Bohemku trénoval, později dokázal s národním týmem získat stříbrné medaile na Mistrovství Evropy v Anglii. Jenže jeho syn nyní začíná vystupovat ze stínu slavného otce. Jako velká voda přišla nabídka k převzetí trenérského místa ve chvíli, kdy se musel z týmu na posledním místě ligové tabulky poroučet Vladimír Borovička. Uhrin ale musel čekat, jestli se vedení nedohodne s Jaroslavem Hřebíkem. Ten před dvěma dny řekl vršovickému týmu definitivní "ne" a před Uhrinem se otevřela nečekaná možnost.
Je mladý, ale zkušený. Působí sebevědomě, během rozhovoru v pohodě vyřídí telefonát v angličtině. Má výborné teoretické fotbalové znalosti. Hráče prý nerozděluje na své oblíbence a ty druhé. Bude tím, který vytáhne Bohemku ze současné krize? Ochotně více než hodinu odpovídal na naše otázky...
Nevadí Vám, že většina novinářů se ptá na otce, místo aby se zajímali Vaši práci?
Nevadí, už jsem si zvykl, nemám s tím žádný problém. Myslím si, že táta je v Čechách nedoceněný trenér za to, co pro Českou republiku dokázal. Novináři si to často ani neuvědomují. V zimě odešel do Stockholmu a od té doby tým, který byl na sestup, jen asi dvakrát prohrál. Je tam spokojený, na zápasy venku chodí k dvaceti tisícům diváků, doma přišlo minule téměř třicet tisíc. A to Švédsko není zrovna fotbalová země. Ale umějí to tam, dělají z fotbalu šou a to se lidem líbí. Hraje se od šesti, sedmi nebo osmi večer, neexistují tam nesmyslné termíny jako u nás. Také lidé fotbalu více věří, u nás média často vytvářejí negativní pohled na českou ligu. A i můj otec je v cizině víc doceněný než u nás.
I přes Vaše mládí jste spojován spíše s trénováním než s hráčskou kariérou. Jaká vlastně byla?
Za Bohemku jsem hrál až do ligového dorostu, poté jsem nastupoval za Krč. Během angažmá v Jílovém u Prahy jsem si poškodil vazy a přešel jsem k trénování. Koučoval jsem dorost Strašnic, potom dva roky tamtéž chlapy. Následoval Vyšehrad, Sparta B, Poštorná, tam jsem trénoval Dvořáka s Doležalem, dále Slavia…
Jak moc jste si přál, aby Jaroslav Hřebík nepřijal nabídku k trénování Bohemky a Vy jste se mohl stát prvním koučem?
Vůbec jsem o tom takhle nepřemýšlel, ze začátku mě ani nenapadlo, že bych mohl v Bohemce zůstat. Myslel jsem si, že když půjde pryč Borovička, budu muset jít i já. S panem Hřebíkem jsem ani nemluvil. Když jsem přicházel do Bohemky, ani ve snu by mě nenapadlo, že budu na podzim hlavním trenérem. Spolupráce s panem Borovičkou mi naprosto vyhovovala, rozuměli jsme si. Mrzí mě, že to nemůže pokračovat. Obešel bych se i bez povýšení, kdyby dál mohla fungovat naše spolupráce.
Neuvažujete o nějakých konzultacích s panem Hřebíkem, jak bylo avizováno ve sdělovacích prostředcích?
Ne, nikdo mi nic takového nenabídl a myslím si, že to není ani zapotřebí.
Znáte se s panem Petrželou? Tam byste nehledal radu?
Dobře se s ním znám, ale každý máme své metody, zatím nic podobného neplánuji. Ale kdybych nějakou radu potřeboval, určitě bych mu zavolal, vycházíme spolu velmi dobře.
Jaký jste trenér? Objevilo se přirovnání k libereckému Csaplárovi. Teoreticky asi ovládáte fotbal výborně, jak fotbalové metody vštěpujete do hlav samotných hráčů? Často při tom zvyšujete hlas?
Nejvíce používám tabuli, na které kreslím, jak se má hrát. Video sledujeme také, ale v menší míře. Hlas někdy musím zvýšit, aby si hráči lépe uvědomili, co mají dělat. Také si vyžaduji i větší pozornost, je to jako ve škole. Křičím i při zápase, přeci jen utkání nějak prožívám.
Nebojíte se, že budete postrádat vzhledem ke svému věku dostatečnou autoritu? Necháte si od některých hráčů tykat?
Z toho strach vůbec nemám, respekt si dokážu zajistit. S některými hráči si tykám, ale nevidím v tom do budoucna žádný problém.
Právě Csaplár se často hlásí ke svému tréninkovému vzoru, AC Milán. Zhlédl jste se i Vy v nějakém týmu nebo trenérovi?
Žádný takový vzor nemám. Do jisté míry mě hodně ovlivnil táta, hrajeme podobně, jak to praktikuje on. Když jsem začínal, tak se se čtyřmi obránci v lajně nehrávalo. Vyzkoušel jsem všechny sytémy jako třeba 3-5-2 nebo 4-5-1. Vždy záleží na soupeři a na momentálním dostaku či nedostatku vhodných hráčů.
Na jakou variantu má vhodné fotbalisty současná Bohemka?
Hrajeme 4-4-2, ale zkouším i 4-3-3. Nezáleží tolik na tom, co chci hrát, ale koho mám po ruce. Rozhodují zranění, reprezentační srazy, jako například dneska. Kdybych si mohl prstem ukázat na jakéhokoliv hráče, budeme hrát klidně i jako AC Milán. Ale my jsme Bohemka a musíme se přizpůsobit současné situaci. Každopádně chci hrát po křídlech a po zemi, nerad bych viděl pravidelné nakopávání míčů.
Když jsme u posilování týmu, nemyslíte si, že se mělo mužstvo přes léto trochu proměnit a doplnit?
Určitě ano, v tomhle jsme se s Vláďou neshodli. On tvrdil, že posily nejsou potřeba, já je chtěl. Kdyby odešli tak tři hráči a přišli do přípravy třeba ti, co se objevili nyní, viděli byste, že by to bylo lepší. Mužstvo chtělo pročistit. Potřebovali bychom osmnáct kvalitních hráčů, to tady momentálně není. Přes zimu se to musí radikálně změnit.
Jedním z důvodů, proč nevzal místo v Bohemce Jaroslav Hřebík, bylo podle jeho slov to, že s ním nové posily nebyly konzultovány. Vy jste se na jejich příchodu podílel?
Určitě, například Švejdíka jsem objevil já. Zjistil jsem, že nemá smlouvu. O Třasáka jsem měl zájem, věděl jsem, že je jeden z nejlepších beků v druhé lize. Oba dokazují, že budou platnými hráči. Byl jsem i u jednání s ostatními fotbalisty, hodně jsem stál o někoho ze Sparty. Flachbart měl zájem, ale překvapilo mě, že nechtěli přijít Zavadil s Čížkem. Podle mě jsou to blázni. Radši budou hrát za rezervu Sparty nebo sedět na lavičce, než nastupovat pravidelně v lize. Nechápu jejich přístup, podobný případ byl Ježek, tomu Švarc volal ještě několik hodin před koncem přestupového termínu. Peníze jsou jedna věc, jenže druhá je to, že se brzy rozkutálí a hráči by měli mít zájem hrát a ne posedávat na lavičce. Nepustili nám Kučeru ze Slávie, toho jsem hodně chtěl. To by spolu se Šenkeříkem byla ohromně úderná síla. Ve Slavii ho nestavějí, ale nám ho dát nechtěli.
V Semicích se rozstřílel Martin Opic, nekoukáte po něm? Podle nového pravidla se ale může vrátit až po půlroce.
Uvidíme, jak se mu bude dařit v dalším průběhu, když nastřílí dost branek, určitě to nenechám bez povšimnutí. To nové pravidlo mi připadá spravedlivé a já mám spravedlnost rád.
Sledoval jste vítězné tažení Bohemky během loňského podzimu? Jak se vrátit k podobným výkonům?
Jasně, byl jsem možná na všech domácích zápasech. Mužstvo je ale vnitřně úplně jiné, je i jiná atmosféra. Neříkám, že horší, netvrdím, že lepší. Je prostě jiná. Já jsem jiný trenér než Petržela, mám jiný přístup. Na hřišti jsou stejní hráči, ale tým se přesto změnil.
Není příčinou to, že Petržela si vybíral raději hráče, kteří byli “hodní”? Neodmlouvali, nevyletěli, pokud se jim něco nelíbilo. Nejsou teď tito hráči náchylnější k psychologickým problémům?
Nemyslím si, že by tu byli nějak výjimeční hráči. Je to taková skrytá slušnost, i oni se umí předvést.
Také zastáváte názor, že začátek ligy poznamenal náročný zájezd do Francie?
Naprosto souhlasím, Francie klidně, ale v jiném termínu. Čtrnáct dnů před ligou už se musíte připravovat doma, my jsme únavně přejížděli z jednoho místa na druhé, prakticky jsme netrénovali. Věděl jsem už před odjezdem, že je to chyba. Například Hartig nemá vůbec natrénováno, i ostatním docházejí během zápasu síly rychleji, než je potřeba. Dnes proti Plzni to bylo už lepší, ale zase nám uteklo prvních dvacet minut druhé půle a to podle mě také souvisí s únavou.
Rozměry hřiště v Ďolíčku tým netrápí?
To ne. Malé hřiště je jen výmluva. Na tohle nevěřím, tohle hřiště je pro nás dobré.
Váš předchůdce Borovička nedávno zbavil kapitánské pásky Michala Petrouše a jejím nošením pověřil Libora Janáčka. Koho vyberete vy?
Oba jsou vhodní kandidáti na místo kapitána. U mě je jím Petrouš, nechal jsem dnes hlasovat hráče, ti tak rozhodli a já to plně akceptuji. Libor mu ji už předtím stejně sám předal.
Jak snášíte některé ostudné výsledky jako ten v Čelákovicích?
Já bych to jako ostudu neviděl, hráli jsme proti minimálně druholigové obraně, možná prvoligové. Hráli tam Kordule, Kaišev nebo Koller. My jsme nastoupili z těžkého tréninku a chtěli jsme dát příležitost všem hráčům, na výsledku mi tolik nezáleželo. Šlo o to, je vyzkoušet. Dnes proti Plzni to bylo jiné, tady jsem chtěl vyhrát.
Problémem jsou místa asistentů. Při vší úctě pan Panenka je spíš celebritou se spoustou společenských povinností a na trénování nemá čas.
Tonda Panenka se v tomhle hodně změnil a má zájem tu funkci vykonávat s plným nasazením. Problém je ale v tom, že nemá první trenérskou třídu a nesmí tak na lavičku během zápasu. Proto trvám na příchodu ještě jednoho asistenta se zaměřením na kondici. Sám už ho mám vybraného, je ve stejném věku jako já a je velice schopný. Jeho jméno zatím nechci zveřejňovat. Trenérem gólmanů je zatím Petr Kostelník. Pro mě je důležité, aby lidi dělali svou práci srdcem, chci pozvednout Bohemku, aby znovu byla tou Bohemkou jako dřív. Stejné je to u hráčů, nezáleží jen na výkonu, sleduji i jejich povahové vlastnosti.
Někteří hráči jsou stavěni i přes jejich evidentní ztrátu formy, vnímáte i názory fanoušků v hledišti?
Kluci potřebují cítit mou důvěru. Nemůžu je vyhodit ze hřiště pro pár chyb, potom by byli poznamenáni psychicky. A už vůbec to nemůžu udělat po pokřiku od diváků. Něco jiného je to v mistráku, tam budu stavět jen ty, kteří mají formu, pokud jich bude dostatečný počet. Ale v přípravě dám příležitost i těm, kterým se nedaří, jen tak mohou získat zpátky své sebevědomí.
Myslíte si, že máte na každé místo v sestavě alespoň trochu odpovídající náhradu?
Pokud nepřijde série zranění, potom si myslím, že ano.
Koho byste nasadil třeba na místo Michala Petrouše?
Máme tam připravenou variantu s Balážem. Je to opačný postup než s Doležalem, ten se v útoku objevuje proto, že je tam momentálně mnohem jistější než v obraně. A to i v tréninku.
V úterý čeká Bohemku pohárový zápas v Prachaticích, soustřeďujete se více na ligu nebo jdete naplno i do poháru?
V současné situaci si nemůžeme dovolit ligu podcenit. Ale přesto chci v Prachaticích postavit to nejlepší. Uvidíme po návratu reprezentantů, v jaké budou pohodě.
Co vám říká Internet?
Je to nástroj, který používám denodenně. Často vyhledávám fotbalové informace na českých i zahraničních webech. Počítače pro mě nejsou žádný problém, během trénování jsem býval zaměstnán u různých firem, kde jsem s výpočetní technikou pracoval. Na stránkách Bohemky jsem přibližně každý druhý den. Názory v diskusním fóru jsem doteď sledoval méně často, ale teď se polepším. Bohemka je velmi specifická. Má ze všech týmů nejvíce fanoušků v našem věku, kolem pětadvaceti, třiceti let. V tom je obrovský potenciál, protože Slavia má fanoušky přestárlé, Sparta na tom v této věkové kategorii není nejlépe.
Jaký osobní vklad můžete přinést do Bohemky?
Mou výhodou je to, že se vyznám i v manažerské práci. Dělal jsem ředitele ve Slavii, vím, jak se uzavírají smlouvy, všechny tyhle věci si umím ohlídat. Kromě trenérské činnosti se orientuji i v jiných, pro vedení týmu důležitých věcech.
Kolikátí budou klokani po patnáctém kole?
Já to řeknu jinak. Byl bych spokojený, kdybychom měli po podzimu sedmnáct bodů.
Děkujeme za rozhovor
