První podzimní vítězství vyhnalo z hráčské kabiny chmurnou náladu a fotbalisté Bohemky po zápase štěstím jen zářili. Poprvé si letos vychutnali vítězné kolečko a co nejvíce potěšilo, bylo to po famózním výkonu, který připomněl loňské podzimní úspěšné tažení ligou. Mezi nejlepší hráče patřili v obraně bezchybný <b>Miroslav Obermajer</b>, v útoku obrovsky aktivní <b>Libor Baláž</b> a společně s Radkem Šírlem asi největší hvězda zápasu <b>Karol Kisel</b>. Všichni tři neskrývali radost z veledůležitých třech bodů...
Asi nejvíce byla pohoda znát na slovenském reprezentačním záložníkovi Karolu Kiselovi. Už na hřišti na něm bylo vidět, že pro vítězství se bude rvát ze všech sil. Do soubojů se vrhal až na hranici sebeobětování, rozdával jednu geniální přihrávku za druhou a svou kopací techniku nejlépe předvedl při vedoucím gólu Bohemky. “Letěl ke mně centr z levé strany, zdálo se mi, že brankář jde příliš ven a že to bude muset jen vyrazit. Přesně to se stalo, balón se dostal ke mně a já už se snažil jen lehkou střelou trefit branku,” popsal svůj nádherný oblouček slovenský reprezentant.
Karol odmítá, že by ho vyhecoval nepovedený výkon rozhodčího Járy, který vyvrcholil velmi přísným vyloučením Michala Petrouše. “Je pravda, že sudí dával hodně přísné karty a k vyloučení Petrouše došlo neprávem,” stěžoval si trochu Karol, ale ihned dodal, že osobně žádné problémy z rozhodčím neměl.
Ani v oslabení neztratil Kisel víru v udržení jednobrankového náskoku. “Věřil jsem, že to dotáhneme do vítězného konce, hráli jsme naplno i kvůli divákům, aby mohli konečně odcházet domů spokojení.” Fanouškům patřilo i nevídané gesto, které Karol předvedl několik minut před koncem zápasu. Poté, co přiváděl k šílenství hostující hráče, když s míčem přilepeným na noze sbíral sekundy u postranní čáry, rozpumpovával pohyby rukou nadšené diváky na hlavní tribuně. “Na Bohemce jsou ti nejlepší fanoušci a my se pro ně snažíme hrát,” ocenil bouřlivé publikum.
Ještě na konci minulé sezóny nevěděl Miroslav Obermajer, jestli mu neutíkají jeho poslední dny v zelenobílém dresu. V létě mu končila smlouva, v Bohemians se měnili trenéři a tak byl jeho osud nejistý. Přestože se mu nabízela možnost odchodu do zahraničí nebo do ambiciózního druholigového klubu, o prodloužení smlouvy stál a nakonec i trenér Borovička kývl na možnost jeho dalšího působení. Obermajer se Bohemce odvděčil tím nejlepším způsobem. Prokousal se do základní sestavy a v zápase s Baníkem odevzdal vynikající výkon. V obraně byl nepřekonatelný, často ze vzduchu ohrožoval i soupeřovou branku. Vždy mu ale ke gólovému úspěchu scházelo několik centimentrů. “Po situaci, kterou jsme v týdnu trénovali, jsem měl míč krásně na hlavě, ale sjelo mi to,” litoval nevyužité šance.
První vítěztví přijal vysoký bek se velkou úlevou: “Považuji to za odrazový můstek k dalším bodům, máme nyní skvělou motivaci do příštích bojů.” Míra se na další zápasy těší, ví, že se mu daří. “Cítím se dobře, konečně jsem dokonale zdravý a můžu se soustředit na své zlepšování.”
Ofenzivní znovuzrození prožil Libor Baláž. Během podzimu často jen střídal, objevoval se v záloze, uvažovalo se i o místě obránce. S Baníkem Libor předvedl, že sám se nejlépe cítí na hrotu útoku. Opět po dlouhé době vyběhl od první minuty po boku Lukáše Hartiga a šlo jim to náramně. Libor vyhrával téměř všechny hlavičkové souboje, kličkoval mezi hostujícími obránci, ke spokojenosti chyběl jen vstřelený gól. “Hlavičky vyhrávám vždycky, ale góly nedávám,” smál se vysprchovaný fotbalový atlet. S vážnější tváří dodal, že nesouhlasí s tvrzeními, že tým byl na začátku ligy v krizi. “Mluvilo se o tom, ale není to pravda. Ve Francii se nám dařilo a všechno způsobily nešťastné dva úvodní zápasy. Teď hlavně neprohrát v Blšanech a potvrdit to třemi body v domácím zápase se Zlínem a jsme zase tam, kam patříme,” slibuje Libor.
