Úvodní foto

07.10.2002

Ostatní

Autor:

Libor Koubek

Nejlepší střelec vysedává na lavičce

Vláčel se s obrovskou taškou plnou špinavého prádla. Pomalu se šoural k autobusu. Mnohem víc než kilogramy v ruce ale <b>Zdeňka Šenkeříka</b> tížila neproměněná šance z poslední minuty zápasu v Jablonci. Po Hartigově přiťuknutí se na šestnáctce ocitl tváří v tvář brankáři Lovásikovi. Stačilo zeptat se "Kam to chceš?" a cenný bod se vezl do Vršovic. Jenže Zdeněk se své tutové šance zalekl. "Chybělo mi víc klidu. Viděl jsem, že jde na zem, a tak jsem ho chtěl přehodit. Jenže jsem střelu dostatečně nezvedl a Lovásik stačil zabránit vyrovnání. Měl jsem to dát v klidu po zemi. Není se na co vymlouvat, moje chyba," přiznal po utkání, ve kterém ve dvaasedmdesáté minutě vystřídal Ondřeje Szaba.

Od té doby, co mužstvo vede trenér Dušan Uhrin, se Zdeněk na hřiště moc nedostává. V útoku dostává přednost tandem Hartig – Baláž. Nejlepší střelec klokanů loňské sezóny tak sedí na lavičce. „Moc mě to mrzí. Nemám tu svoji pohodu. Byl jsem zvyklý těšit se celý týden na zápas, teď doufám, že se alespoň na chvíli dostanu na hřiště,“ vyprávěl Šenky. Neproměněná tutovka mu do sestavy asi cestu příliš neotevře. „Samozřejmě je to věcí trenéra. Myslím, že do sestavy patřím a musím se to snažit dokázat. Nic nevzdávám, třeba mi tahle herní pauza prospěje,“ doufal a dodal, že si je vědom, že jeho forma v úvodních kolech, kdy nastupoval v základní sestavě, zdaleka nebyla ideální.

I když neskrývá zklamání ze své současné situace, v žádném případě nezahořkl. V závěru loňské sezóny se mu naskytla možnost odchodu do Liberce. „Jestli lituji, že jsem odmítl? Kdepak, to je dávnou za mnou a už se tím vůbec nezabývám.“

Liga si nyní dává reprezentační pauzu, v dalším kole přijede na Bohemku Olomouc, tým, kde má Zdeněk hodně známých. „Tenhle zápas bude pro další vývoj ligy hodně důležitý. V tříbodovém systému se situace hodně rychle mění, ale pokud bychom neuspěli, asi bychom už opravdu hráli o záchranu. Nesmíme hlavně dělat takové chyby v defenzívě jako doposud, vždyť jsem ještě ani jednou neodehráli zápas s nulou.“

Zdeněk by si určitě moc přál, aby mohl být u toho a napravit třeba svou chybu z Jablonce a dokázat trenérovi i fanouškům, že patří na hřiště, nikoliv na lavičku.