Mezi prvními vyšel z útrob letenského stadionu po porážžce od Sparty nejlepší hráč klokanů Karol Kisel. Ihned ho obsypali malí lovci autogramů a Karol jim ochotně podepisoval fotografie. Přesto na něm bylo znát obrovské zklamání z průběhu a výsledku zápasu. "Sparta dala tři góly a ani k tomu nepotřebovala šance. My jsme jich měli několik a nedali jsme ani branku. Zvláštní zápas...," povzdychl si. Na trávníku pobyl osmdesát šet minut, než ho vystřídal Koukal. "Po jednom ze soubojů jsem špatně dopadl, mám lehce podvrtnutý kotník. Ale nic vážného to nebude, do příštího zápasu budu určitě v pořádku," uklidnil na dálku fanoušky klokanů.
"Začali jsme hodně špatně, ale Sparta měla velké štěstí, do vedení se dostala hrozně šťastně," připomněl inkasovaný gól ve čtvrté minutě po teči Obermajera. Bohemka se vymanila z tlaku až po dvaceti minutách a najednou jí bylo plné hřiště. "Konečně jsme si začali dávat míče pořádně do nohy," našel Kisel důvod a zalitoval hlavně Hartigem nastřeleného břevna po jeho lahůdkové přihrávce. "Chyběl kousíček štěstí."
Přicházely i další šance, ale ani Szabó, Baláž a znovu Hartig je nepřetavili ve vyrovnání, a tak Bohemka zaplatila krutou daň. Před poločasem dostala druhý laciny gól od Poborského. "Problém celého podzimu je o obranné hře týmu. Byli jsme zvyklí dostávat velmi málo branek a teď inkasujeme spoustu gólu. To musíme vyřešit nejdříve."
Kisel i ve druhé půli nepřestával bojovat, vybojoval spoustu míčů a přesně je rozděloval. "Je pravda, že jsem si docela zahrál, ale co je to platné, když moje dobrá forma nevyústí v bodový zisk celého týmu?," nepřestával litovat prohraného utkání. Sám se dostal do obrovské šance, šel na brankáře Blažka úplně sám. "Rozhodoval jsem se, jak nájezd zakončím a zvolil jsem tvrdou střelu, bohužel jsem se rozhodl špatně."
Každý zápas Karol prožívá naplno, u něj naprostá samozřejmost. Je nadmíru logické, že totéž vyžaduje i od spoluhráčů. Často jim emotivně sděluje své pocity již na hřišti. Nejinak tomu bylo i včera. Několikrát se hlasitě "bavil" s Balážem, na konci utkání se zlobil na střídajícího Šenkeříka. "Mohl mi krásně přihrát před prázdnou branku, místo toho volil střelu. Mrzelo mě to, protože já se vždycky snažím přihrávat, když vidím lépe postaveného spoluhráče. A Zdeněk mě musel vidět. Ale v kabině už jsme si vše vyříkali," ulevoval si dříč Kisel.
Moc dobře věděl, že za týden musí Bohemka naplno bodovat. "Naprosto věřím, že se z téhle krize vyhrabeme, cítím to. Teď musíme porazit Teplice, to je nutnost," pravil odhodlaně Karol, jenž má v Bohemce smlouvu ještě na rok a podle jeho slov ji rozhodně hodlá dodržet.
