Rajnoch se motal na vápně a rozhodl

Z <b>Honzy Rajnocha</b> roste tahoun týmu. Jen co se zotavil po operaci lícní kosti, tři dny potrénoval a nastoupil do utkání na Kladně. Tam proměněnou penaltou ukončil střelecké trápení, prohře přesto nezabránil. Ve včerejším zápase dvěma brankami otočil nepříznivé skóre a hlavní měrou se postaral o ukončení krize, která nastala po sérii porážek. "Níže, než kam jsme se dostali po prvním poločase, už jsme být nemohli, muselo se to prostě zlomit," vyprávěl u kabin hrdina večera. "Když se něco slíbí, musí se to splnit. Od čtvrtečního setkání s fanoušky jsem měl náš slib pořád v hlavě a jsem rád, že ho obě strany dodržely. Diváků sice byla tisícovka, ale slyšet byli tak, jako by jich bylo třikrát tolik. Potvrdilo se, že jsou u nás prostě nejlepší," děkoval nejvěrnějším příznivcům zelenobílých barev.

V pětasedmdesáté minutě zahrál jeden z kunovických hráčů v pokutovém území rukou a sudí Jiřík nařídil penaltu. „Byl jsem jedním z určených, minule na Kladně jsem dal, věřil jsem si, a tak jsem šel. Chtěl jsem míč napálit doprostřed branky, jenže mi z nártu trochu sjel a trefil jsem gólmana Kosmála někam do boku. Měla být jistá, ale nebyla. Naštěstí skončila v bráně,“ popisoval Rajny, jak vyrovnal stav zápasu na 1:1. „Kosmál asi věděl, že penalty kopu doleva a také tam šel velmi brzy. Takže i když mi střela nesedla, nepovedlo se mu ji zneškodnit,“ dodal.

O pět minut později Rajnoch rozjásal Dolíček podruhé. Střídající Dozorec skvěle odcentroval z pravé strany, Honza se zavěsil do vzduchu a nedal Kosmálovi šanci. „Byl u mě ten jejich nejmenší obránce a navíc jsem to dobře trefil,“ vyprávěl Rajnoch. A kde se záložník vzal na hrotu útoku? „Už jsem se v závěru jen tak motal na jejich vápně, měl jsem toho plné zuby, chytaly mě křeče. Tréninkový výpadek je znát. Však jsem taky Švejďovi říkal, že to za mě musí oběhat,“ smál se se šesti brankami nejlepší střelec Bohemky. A to čtyři zápasy z dvanácti chyběl.

V prvním poločase se fanoušci obávali, že se zranění Rajnymu obnovilo. Po jednom ze soubojů byl odnesen za pomezní čáru a nevypadalo to dobře. „Dostal jsem loktem přímo do zraněného místa, hned mi blesklo, jestli jsem si s lícní kostí znovu něco neudělal. Doktor to zkontroloval a moc se mi ulevilo. Pořád ještě část obličeje necítím, trvá prý dlouho, než se v tkáni obnoví nervy. Minule na Kladně jsem se ještě trochu bál chodit do soubojů, ale už to přešlo. Vždyť už jsem měl z fotbalu třikrát zlomený nos, zvykl jsem si,“ vykládal Rajnoch a už se těšil na společnou večeři, kterou všem slíbil na základě sázky zaplatit gólman Steiner. „Zítra máme jen nepovinnou rehabilitaci, tak uvidím, jak dnes dopadnu, jestli se na Bohemku dostanu,“ smál se spokojený střelec. „Ale to tam raději nepiš, anebo to klidně napiš,“ dodal.