<i>"Fotbal hraješ proto, abys mohl kamarádům v hospodě a potom i vnoučatům vyprávět s kým a proti komu si hrál,"</i> říkal mi trenér v týmu III.třídy v Hrdlořezích. V minulém týdnu tato slova platila i u profesionálů. Pro Bohemku jsou v současné finanční situaci výjezdy za hranice stejně sváteční jako před rokem 1989. Během německého miniturné potkali fotbalisté Bohemians velké fotbalové hvězdy - Emila Heskeyho, Maria Melchiota a dokonce si zahráli proti Amorusovi, Tugayovi a dalším. Redaktoři internetových stránek Evald a Příba se vypravili po stopách zelenobílé cesty za dobrodružstvím.
Bohemka jako v NHL
Zápasové tempo, za které by se nemuseli stydět ani hokejisté v NHL, zvolili trenéři při letní přípravě. Posuďte sami. Bohemka dohrála v úterý po poledni utkání se Slavií v Nymburce a druhý den ráno se hráči už v osm hodin hlásili trenéru Uhrinovi před hlavní branou vršovického stadiónu. Nohama sotva pletli, navíc je čekala cesta do Weidenu, městečka, které se nachází třicet kilometrů za hranicemi. Za komunistů byl Weiden rájem pro podnikavce. Za pár marek si zde mohli pořídit jinak nedostupné věci. Cesta z pekla do ráje trvala od hranic jen několik minut. I teď si fotbalisté oblékající dres s klokanem museli připadat jako v čase předrevolučním. "Kluci, pořádně se najezte ještě před hranicema," zněl pokyn vedení výpravy. O to větší překvapení zažili Klokani na místě, když jim pořadatelé přichystali vydatný oběd. "To už fakt nešlo sníst," komentoval situaci brankář Raba.
Hráči si odpoledne odpočinuli v hotelu a na útulný stadiónek ve Weidenu dorazili kolem páté hodiny, tedy s devadesátiminutovým předstihem před začátkem samotného turnaje. Na vstupní bráně vítal všechny příchozí tradiční nápis "Herzlich wilkomen!" Osmdesáté narozeniny místního fotbalového klubu mohly začít. Člověk by čekal narvané tribuny a čilý ruch v okolí stadiónu, ale nic takového se nekonalo. Pěnivým mokem se napájeli zejména fanoušci Birminghamu a o atmosféru se starali příznivci Aue. My dva jsme nemohli ani v jedné činnosti svým kolegům konkurovat, a tak jsme se potulovali v zákulisí, kde mimo jiné visel plakátek s následujícími informacemi. "Účastníci turnaje: Weiden - pořadatel, 4.liga ; Aue - 2. německá Bundesliga ; Birmingham - účastník Premier League ; Bohemians - účastník 1.ligy, mistr republiky." Inu, Bohemka ví, co chtějí v zahraničí slyšet a své historické úspěchy dokáže náležitě prodat. Ovšem nutno podotknout, že na samotném turnaji dělali fotbalisté velkou čest jménu svého klubu a nikdo se nad textem uvedeným na plakátu nemohl pozastavit.
Weiden žije hokejem, fotbal skomírá
Nakonec dorazilo zhruba pět stovek diváků, což je podle místních nadprůměrná návštěva. "Na hokej tady ve Weidenu chodí plný stadión, pět tisíc lidí, ale fotbal láká jen pár stovek, protože už patnáct let hrajeme čtvrtou ligu a nemáme tady žádnou vysloužilou hvězdu velkého jména. Pořád ti samí soupeři a navíc vždy kopeme střed tabulky. Lidi už to prostě nebaví," vypočítává jeden z místních příčiny nezájmu o míč kopaný. Kromě výborných hokejistů mají ve Weidenu i kvalitní kuželkáře. Toho si zase povšiml trenér Uhrin. "Viděl jsem ve městě plakát, že Weiden hraje první ligu a tento víkend sem přijedou Rokycany. Asi nějaká družba," odtušil kouč, který do Německa přivezl 21 hráčů. Účast Bohemky na tomto turnaji se zrodila vlastně náhodou. Jelikož týmy Stuttgartu a Mnichova 1860 postoupily do závěrečných kol německého Ligového poháru, odřekly účast na turnaji ve Weidenu a přes manažera Lacinu se pozvánka dostala až do Vršovic. "Jinak bychom za případný přátelák s Birminghamem nebo Blackburnem museli zaplatit 30 tisíc EURO. Takhle se s nimi utkáme úplně zadarmo," vyzdvihl další klad německého miniturné Vojtěch Křížek, který se v Bohemce stará o marketing a především plynně ovládá německý jazyk.
Před úvodním zápasem si nešťastně natáhl sval Tomáš Strnad a putování po Německu pro něj skončilo hned na začátku. Slibně rozehranou přípravu tak během vteřiny zhatilo zranění, které ho asi připraví i o začátek mistrovské sezóny. Škoda. Ale zpátky k fotbalu. Nejprve si fotbalisté vyposlechli českou a německou hymnu a šlo se na věc. Bohemka v prvním utkání porazila domácí Weiden. Na tribuně pak se steakem a houskou v ruce fotbalisté čekali na finálového soupeře. Všichni si přáli hrát proti Birminghamu a potkat tak slavné fotbalisty. Ale Ostrované své opory zřejmě šetřili na finále s Pražany a jejich oslabený tým prohrál s druholigovým německým Aue. Uhrin tedy zbrojil na finále s těžkým německým protivníkem a po nevýrazné první půli byl rád za remízu po normální hrací době. Mimochodem ta činila padesát minut. Aue už nastoupilo bez českých fotbalistů, kteří v loňské sezóně oblékali fialový dres. Velkoborský odešel do Ostravy a bývalý klokan Petr Grund se ztratil neznámo kam. Bohemka v penaltovém rozstřelu svého soupeře udolala a radovala se z celkového prvenství. Skleněný pohár a pro každého hráče i skleněný svícen - to byly ceny, které si odvezli hráči domů. Raději žádné peníze, aby nám nezvlčili, řekli si asi pořadatelé. Svoji minutku slávy si po slavnostním vyhlášení prožil David Gögh. Když totiž přišla německá televizní redaktorka do klubka radujících se hráčů, povyk náhle utichl a všichni ukázali na Davida. "To on. On umí německy," pokřikovali hráči - udavači. Gögh ze svého působení v mládežnických týmech Bayernu Mnichov má ještě slušnou zásobu německých slovíček, které plynule použil v rozhovoru pro německou regionální televizi.
Fotka s Heskeym - lepší než pohár
A teď to nejdůležitější. Zážitek, na který se nezapomíná. Birmingham přijel na turnaj jako poslední, ale zato s největší slávou. Když z autobusu vystoupily čerstvé posily týmu Emile Heskey a Mario Melchiot, strhla se venku strkanice o společné fotografování. Hvězdy byly v pohodě, vyhověly každému. Nejprve přišla na řadu asi padesátka anglických fanoušků a o pár minut později i fotbalisté Bohemky. Mít fotku s Heskeym - to si přál každý, i když kvůli tomu Klokani přerušili rozcvičku na finálový zápas. Bývalý spoluhráč Šmicra, Bergra a Baroše z Liverpoolu v klidu pózoval a k tomu přikusoval jablko.
Birmingham zářil v zákulisí a v hledišti, Bohemka pak na hřišti. Uznali to i fanoušci anglického týmu. Po finále nás dva chlapíci ve středních letech zastavili a ptali se, kdy hraje Bohemka domácí zápasy, že by se prý rádi na ní přijeli podívat do Prahy. "Hrajeme každý víkend," odpověděli jsme nesměle a už vůbec jsme nechtěli rozebírat, že nebudeme hrát v Ďolíčku. "Ale kdy přesně hrajete doma. Vždyť musíte mít den a hodinu, kdy hrajete domácí utkání," chtěl vyzvědět jeden z birmighamských fans. Hrdost nám nedovolila říci, že nemáme jednotný začátek zápasů po celý rok a že se občas začátky mění. Někdy i dva dny před utkáním. Proto jsme bez mrknutí oka vypálili. "Vždycky v neděli v pět. Ale ještě se ujistěte na internetových stránkách," dodali jsme odpovědi morální rozměr tak, aby nebyla bohapustou lží. Turnaj ve Weidenu skončil, hráči se přesunuli do Ulmu, kde si prožili další neopakovatelný zážitek. Tentokrát se s Angličany nefotili, ale přímo si proti nim zahráli. Patnáctý celek Premier League Blackburn Rovers nastoupil v nejsilnější sestavě a Klokany se štěstím porazil gólem z penalty. Uhrinova parta odvedla v Německu kus dobré práce a odváží si spoustu zážitků. I letní příprava dokáže být krásná...
