Už několik týdnů se s fotbalisty Bohemians prohání po vršovickém trávníku Tomáš Kuchař. Velký talent, který v zelenobílém dresu nakoukl poprvé do velkého fotbalu má sice smlouvu s Jaroslavlí, ale ruský klub o něj v současnosti nejeví zájem, zároveň ho však nechce pustit bez řádného odstupného. Kuchař je v patové situaci. Nedostal pozvání od ruského klubu, na jehož základě obdrží pracovní povolení. Takže teď nemůže do Ruska, ovšem nesmí hrát ani nikde jinde, protože Jaroslavl ho jen tak neuvolní. Trénuje s Bohemkou, a udržuje si tak kondici. „Kdyby to jen trochu šlo, hned bych za Bohemku hrál,“ říká osmadvacetiletý záložník.
Kuchař chodí poctivě na všechny tréninky. "Přistupuju k tomu zodpovědně. Přes léto jsem si chodil zaběhat do Stromovky, ale když běhám sám, tak se nedonutím k maximálnímu výkonu. Poprosil jsem proto trenéra Uhrina, zda bych se mohl připravovat s Bohemkou a jsem rád, že mi to povolil," pochvaluje si Kuchař přípravu s méně zkušenými kolegy. Kuchař nechybí v hledišti při zápasech Bohemians, zároveň je pravidelným návtěvníkem masérny Vládi Hrice. "S Vláďou jsme vždycky chodili na kafe, tak v tom teď pokračujeme," vrací se "Kuchťa" ke svému působení v Bohemce, na které by rád navázal. "Rád bych hrál za Bohemku. Až odblokují přestupy, tak vidím reálnou šanci, že by se vedení nějak s Rusy domluvilo. Chtěl bych si zase zahrát v Ďolíčku," přeje si bývalý hráč Slavie a Teplic.
V Rusku odehrál jeden rok, ale nebyl příliš spokojený s životními podmínkami. "Je to něco jiného než Moskva. V Jaroslavli je to úplně jiný svět." I proto chtěl odejít, ovšem dostal se do křížku s vedením ruského klubu. Půlroční hostování v Teplicích bylo vysvobozením, ale ne na dlouhou dobu. Teď už zase patří Jaroslavli a ta vyhlásila, že ho pustí jen za 100 tisíc dolarů, což je v přepočtu zhruba 3 a půl miliónu korun. "V současnosti snad ta částka klesla na desetinu, ale jelikož není přestupové období, tak nemůžu odejít. Zároveň mi ruský klub dluží poměrně vysokou částku a když se vyvážu ze smlouvy, tak už ty peníze nikdy neuvidím. Musím se poradit s manažerem Viktorem Kolářem, jak to provedeme," plánuje Kuchař nejbližší kroky. V Bohemce se chce nadále připravovat. "Rád bych i hrál, ale bohužel nemůžu. Snad na jaře," doufá šikovný záložník.
Tomáš Kuchař nastoupil v zelenobílém dresu poprvé v osmnácti letech. Do paměti fanoušků se zapsal výstavními technickými kousky, všichni si pamatují jeho parádu, kdy nasadil dvojnásobné jesličky plzeňskému Bečkovi. Nejdříve mu prohodil míč mezi nohama ve směru běhu a když se Bečka otočil, tak to Kuchař okamžitě zopakoval ještě v opačném směru. Ve Vršovicích vydržel tři sezóny, během kterých odehrál za Bohemku 79 zápasů a dal v nich 9 gólů. Jedna sezóna z těchto tří byla druholigová. V létě 1997 Klokany opět potkal sestup a Kuchař už podruhé druhou ligu hrát nechtěl. Nabídka Slavie se neodmítá, a tak miláček ochozů putoval o dvě tramvajové zastavky vedle. Po sedmi letech bychom se mohli dočkat návratu míčového kouzelníka. Možná je to jen zbožné přání, ale naděje stále žije.
