Byla to akce, která vstoupí do dějin českého fotbalu. Na přípravný zápas do zahraničí se s českým klubem vydalo přes tisíc fanoušků. A je symbolické, že se o tento historický zápis postarali příznivci Bohemians 1905, klubu, který právě fanoušci zachránili. „Táák, nastupovat, za chvilku odjíždíme,“ znělo v neděli brzy ráno několikrát ve vršovickém ďolíčku. Do Salzburgu se vydalo celkem dvanáct autobusů. První čtyři odjely už o půlnoci, protože fanoušci si chtěli prohlédnout i krásné město, které proslulo jako rodiště skladatele Mozarta. Stačilo zaplatit dvěstě korun a mohli jste vyjet s Bohemkou. Velkou zásluhu na zdařilém výjezdu za rozumnou cenu má firma Hager, která doplatila za fanoušky zbytek nákladů.
Do Salzburgu první nadšenci dorazili už v pátek večer. Krásný víkend na úpatí Alp byl jako stvořený pro rodinný výlet či veselý dýchánek s kamarády. Nádherné počasí navíc přilákalo poslední nerozhodnuté, a tak se už o na začátku víkendu sešlo několik desítek příznivců v zelenobílém. Solnohrad, jak zněl dřívější český název, obývá zhruba 150 tisíc lidí, teď k nim alespoň na jeden víkend přibyla více než tisícovka Klokanů. V turistické konkurenci se tak fanoušci Bohemians vyrovnali Japoncům, kteří tvořili nejpočetnější skupinu v historickém jádru města. Kdo přijel nejen za fotbalem, ale i za kulturou, byl určitě moc spokojen. Právě Staré město je zařazeno organizací UNESCO do Světového kulturního dědictví a vidět centrum Salzburgu stojí opravdu za to.„Hej, Rapid Vídeň,“ křičí na fanoušky Bohemky ve městě jeden z místních znalců. Rapid totiž vyznává stejné barvy jako Bohemka a je pro místní jeden z největších rivalů. Příznivci Bohemky fotbalovému odborníkovi rychle vysvětlili, že se nejedná o Rapid a hned s ním navázali rozhovor na téma Antonín Panenka. Ten je v Rakousku nesmírně populární. Přestože hrál za Rapid, mají ho rádi a uznávají ho i v Salzburgu. Právě osoba prezidenta Bohemians byla i jedním z důvodů, proč byla Bohemka do Mozartova města pozvána. „Jsem rád, že Bohemka může ukázat své fanoušky i za hranicemi. Minulý týden jsme byli v Lipsku, teď tady v Salzburgu. Snad se sem brzy podíváme i při nějakém mistrovském zápase,“ doufá Tonda Panenka. Ale zpět do města. Zatímco několik hospod v centru se v sobotu večer zaplnilo fanoušky Bohemky, v Praze vrcholily přípravy na odjezdy autobusů. „Bude to fuška, jsem na to zvědavý,“ prorokoval ředitel klubu Jiří Steinbroch. „Na Bohemku jsem dorazil okolo desáté hodiny v sobotu večer a pak už se to rozjelo,“ říká ředitel o počátku manévrů. V půlnoci přijely čtyři autobusy, fanoušci naskákali a vyrazilo se na 400 kilometrů dlouho cestu.
To byla ale jen rozcvička, i když je pravda, že cestující v půlnočních autobusech měli o poznání složitější situaci. „Jelikož byl odjezd o půlnoci, tak se ani nevyplatilo jít spát. Tak jsme šli s kamarády do hospody a pak rovnou na odjezd. Je pravda, že jsme pak museli často stavět, ale zápas jsme stihli,“ usmíval se jeden z cestujících, který původně plánoval ještě prohlídku města, ale raději nic neriskoval a počkal u stadionu, až se otevřou brány. Po páté hodině ranní přišel hlavní nával. Otevřel se stánek s občerstvením a stovky fanoušků už brouzdali pod tribunou. „Snídaně, snídaně,“ křičeli na sebe chlapíci, kteří si hrdě nesli půllitry s pivem. „Vše proběhlo nad očekávání hladce, děkuji za pomoc, byli jste výborní,“ hodnotil ředitel Steinbroch odjezd devíti autobusů v šest hodin ráno. Díky firmě Hager se tak do Salzburgu podívalo kolem pěti set fanoušků Bohemians.
V neděli ráno už se Salzburg probudil do zelenobílého rána. Jen na obloze bylo modro a to přivítala většina zelenobílých turistů a vydala se na procházku vstříc pevnosti. Dominanta města patří k nejstarším svého druhu v Evropě. Stavba hohensalcburské pevnosti byla zahájena v časech Boje o investituru roku 1077 a je do dnešních dnů velmi dobře zachována, neboť byla jen jednou, neúspěšně, obléhána. Tentokrát ji úspěšně dobyly stovky fanoušků Bohemky. Kdo zažil výjezdy s českou reprezentací, musel si připadat podobně. Všude krajané ve stejných barvách, potkávali se skupiny lidí, kteří se předtím vůbec neznali a jen díky zelenobílým poznávacím znamením se dávali do řeči. Už to byl krásný zážitek a to do fotbalu bylo ještě daleko. Mozart by se divil, co se v jeho rodném městě děje. I sám věhlasný skladatel, který se v Salzburgu narodil v roce 1756, byl součástí zelenobílé euforie, když na sebe navlékl šálu Bohemky. Hlavní roli sice hrála jen skladatelova figurína v životní velikosti, ale i tak působil Mozart věrohodným dojmem a všichni mu věřili, že odmala fandil Klokanům. I na jeho počest se v jeho rodném domě, kde vznikla kavárna, sešli fanoušci Bohemians na příjemné odpolední kávě.
Během dne si fanoušci vyměňovali zážitky z cesty. Za Bohemkou se do Evropy zatím moc často nejezdí, takže se našlo spoustu zajímavostí. „Vyrazili jsme už v sobotu brzy ráno i s rodiči. Vzali jsme běžky a i když cesta byla dlouhá, nakonec jsme našli místo a v sobotu odpoledne jsme se šli i proběhnout na lyžích. Bylo krásně. Tratě byly perfektní slunce svítilo, takže paráda,“ vyprávěl jeden z fanoušků Bohemky. „To my jsme zase bydleli v centru. Ráno se jdu takhle protáhnout k oknu a vidím naše fotbalisty, jak se probíhají okolo řeky,“ popisoval jeden z příznivců krásné probuzení do nedělního dne. Fotbalisté totiž přijeli v sobotu večer. Přespali ve čtyřhvězdičkovém hotelu Sheraton a ráno se šli rozcvičit a protáhnout k řece Salzach, která protéká Salzburgem podobně jako Vltava Prahou. Hráči se stali hned v neděli dopoledne objektem zájmu fanoušků, kteří se s nimi fotografovali a Bohemka tak působila na turisty dojmem, že jde o soubor světových hvězd. I Japonci se divili – poznat snad mohli jen Dalibora Slezáka, který hrál v Číně a některý ze zámožnějších Japonců mohl chytnout čínskou ligu alespoň na satelitu.
Po poledni už se vše začalo stahovat ke stadionu, který by umístěn mimo město. Bullen Arena se připravuje na mistrovství Evropy 2008. Současná kapacita 18 tisíc se rozšiřuje, přistavuje se další patro a příští rok už se do Arény vměstná téměř 40 tisíc fanoušků. Tentokrát kapacita stačila, ale pořadatelé totálně selhali. Ačkoliv vedení Bohemians informovalo prostřednictvím emailů funkcionáře Red Bullu o chystaném příjezdu stovek fanoušků, domácí nebyli vůbec připraveni a působili spíše jako amatéři. Brány stadionu se otevřely hodinu před výkopem. Fanoušci Bohemians začali postupně proudit do svého sektoru. Každý byl podroben důkladné prohlídce, ale problém byl, že pořadatelé otevřeli jen dva turnikety. S blížícím se začátkem fronta rostla, nebyla vyslyšena ani žádost o odložení začátku utkání, ani intervence ředitele klubu Jiřího Steinbrocha, který se rozhodl strávit utkání v nehostinném sektoru, ačkoliv mohl zůstat v pohodlí hlavní tribuny. V době úvodního hvizdu stály ještě tři stovky fanoušků před branami stadionu. Většina z nich pak neviděla úvodní gól Bálka, naštěstí gólů padlo ještě více a nádherná atmosféra vše vynahradila. Dojem mohl zkazit i sektor určený pro hosty – všechna místa k stání, trojitá hustá síť, a slunce pražící přímo do očí. Umělá tráva navíc odrážela hodně ostré světlo, takže většina fanoušků si spíše užívala samotné povzbuzování než hru.
Výsledek nebyl příliš důležitý. Fanoušci Bohemky proměnili zápas v krásný zážitek. O příznivcích mluvili všichni – trenéři Busta a Matthäus, Karel Piták, rakouští i čeští novináři, hráči Bohemky, prostě všichni... Po závěrečné dlouhé děkovačce se v kotli pár alkoholem opojených mladíků pustilo ještě do ostřejší výměny názorů, ale všem slušným fanouškům to snad dojem z krásné cesty nezkazilo. Bohemka ukázala i v Evropě, že je připravena a teď stačí už jen se do pohárů dostat. Fanoušci Bohemians si zakřičeli z plných plic, protože tak jejich Bohemka z Vršovic, je nejlepší u nás!
