Nejlepší muž zápasu tentokrát přebíral cenu z rukou Milana Richtera, pražského radního. Když hlasatel oznámil jméno Petra Kunáška, samotný hráč jen skromě děkoval a gesty jakoby odmítal a ukazoval, že cena patří všem. "Byl to skvělý výkon všech kluků. Pro mě to byl obrovský zážitek, něco neuvěřitelného," líčil po utkání střelec druhého gólu. Čistší duši byste ve fotbalovém prostředí těžko hledali. Petr Kunášek se vymyká všem fotbalovým zvyklostem, sportovní manažer Zbyněk Busta o něm říká, že je to lesní muž. "Dopoledne před utkáním se Slavií jsem četl knížku Zabiják od Zoly a moc mě pomohla," říká Petr Kunášek, který už dříve v rozhovoru pro Virtuální Ďolíček přiznal: "Tahle doba není moc pro mě, je moc rychlá, všude spoustu lidí. Nejraději bych se posunul do jiného století. Jezdil někde na koních..." Teď se ale před plným hledištěm představil v nejlepším světle.
Prožíváte teď nejkrásnější období fotbalové kariéry?"Asi ano. Mluví to samo o sobě. První liga, Slavia Praha, vynikající kulisa, televize... Je toho strašně moc a pocity mám nádherný, prostě paráda."
Na začátku ligy jste působil hodně nervózním dojmem. Z čeho to vycházelo?
"Byl jsem hodně nervózní. Cítím obrovskou odpovědnost k lidem, kteří sem chodí. Když se mi něco nepovedlo a lidi byli nespokojení, moc jsem si to bral. V noci jsme se budil kvůli fotbalu, nemohl jsem spát. Poslední týden se to změnilo a při utkání to gradovalo."
Utkání se Slavií vám mimořádně vyšlo, více jste si věřil...
"Je to tak. Teď čtu knížku od Zoly, Zabijáka. Tam jsou různé věci o problémových lidech a právě dneska jsem četl kapitolu, kdy táta mlátil svoji osmiletou dceru. Táta byl hrozný vožrala a ona byla statečná a pořád se snažila být na nohách, pořád se s tím nějak snažila srovnat. Tak jsem si řekl, že když je malá holka takhle statečná, tak já nemůžu být podělanej. Řekl jsem si, že nesmím být pořád vyklepanej."
Vaše hra i hra celého týmu byla více odvážná. Čím to bylo způsobeno?
"Snažili jsme se hrát co nejvíc dopředu, abychom byli nebezpeční. Srovnal jsem si to v hlavě, chtěl jsem udělat vše pro vítězství a povedlo se to."
Po zápase se ale znovu moc nevyspíte, budete si promítat první gól za Bohemku?
"Dneska nebudu spát, budu si to pořád promítat v hlavě. Martin Kotyza krásně nacentroval. Já jsem nabíhal a hlavně jsem se soustředil, abych trefil balon."
Co jste dělal po gólu?
"Byla to velká euforie, ani pořádně nevím. Běžel jsem před hlavní tribunu, kde sedí moje Janička. Byl to nádherný pocit. Proto to člověk vlastně hraje. Aby se radovali lidi a ten společný pocit při radosti z gólu je úplně neuvěřitelný."
