Diváci na tribunách již vstávali a chtěli křičet "góóóól". Micha Ordoš stál dva metry před opuštěnou brankou, když k němu mířila Morávkova přihrávka. Na tabuli svítila 82. minuta, stav 0:0 a tlak Bohemky vrcholil. Ordoš nastavil nohu a od paty se míč odrazil zpět do hřiště. Před Ordošem přitom byla úplně prázdná branka. "Nabíhal jsem si na Honzovu přihrávku. Tušil jsem, že by to tam mohl poslat. Už jsem nstavil placírku a těsně přede mnhou do té přihrávky konečky prstů sáhl brankář Pavlík. Míč změnil nepatrně směr a trefil mě do paty. Vím, vypadalo to hrozně," řekl po utkání smutný Michal Ordoš.
Po příchodu na hřiště byl Ordoš často ve hře, na dlouhé útočníky létaly centry z obou stran. "Tlačili jsme je, věřil jsem, že tam musíme něco dotáhnout. Moje šance byla určitě největší, mrzelo mě to, ale snažil jsem se pro to udělat maximum," popsal Ordoš důležitý moment utkání. "Nakonec jsme získali bod, což v naší situaci příliš neřeší. Je to další remíza, která nás nechává ve hře, ale pořád máme ztrátu," dodal vytáhlý útočník, který se naposledy trefil na začátku jara v Olomouci.
