Běží poslední sekundy zápasu Slavia – Bohemians. Zápasu, který postrádal fotbalovou krásu, střely na branku a díky nesmyslnému úřednímu začátku i důstojnou diváckou kulisu. Slavia už deset minut zahrává jednu standardní situaci za druhou...
Pokud se u míče ocitne některý z hráčů Bohemky, rozhodčí Liba píská a vrací sešívaným míč. Pan Liba, který tak neslavně proslul na podzim, kdy předvedl neskutečné divadlo v zápase Teplice – Bohemians, řídí téměř celé utkání bez výraznějších chyb. Od osmdesáté minuty je však na hřišti jiný Liba. Díky němu létá do šestnáctky jeden míč za druhým a domácí se tak dostávají do více příležitostí než za celý zápas. Na konci 94. minuty po nesmyslně odpískaném faulu odvrací obrana Bohemky do zámezí. Z následného rohu letí míč před Čontofalského, bránící Činčala se kácí k zemi po souboji se Skálou a ten rozhoduje zápas. Ihned po rozehrávce rozhodčí píská konec. Hosté klekají na trávník a nemají daleko k slzám. Celý zápas výborně bránili, což potvrdil Pavel Kuka, který prohlásil, že Slavia vyhrála shodou mnoha náhod a vítězství si nezasloužila.Několik desítek minut po zápase vycházejí hráči ze šaten. Jsou zklamaní, mluví o vlastní nedisciplinovanosti, někteří z nich se zlobí na způsob řízení závěru zápasu. Na většinu z nich čeká autobus, ostatní uklidňují jejich přítelkyně. Nejvíce dává najevo rozhořčení trenér Petržela, který si při hodnocení zápasu vůbec nebere servítky: “Nikdy se nic nezmění, dokud se nevyhází ti, co tu sedí. Nikdo o tom stejně nenapíše… A co třeba pomezní Amler, včera mával, dneska mává…..“ „a zítra bude taky mávat“, dokončuje s úsměvem trenérova přítelkyně.
evald
