Úvodní foto

29.08.2005

Ostatní

Autor:

Jiří Malý

Nervozitu zahnali diváci, prohlásil Filip Rada

Když se v prvním řádku zápisu u sestavy Bohemky před utkáním s Čáslaví objevilo jméno Filipa Rady, bylo jasné, že se schyluje k velké premiéře. Dvacetiletý gólman dostal při nemoci Štěpána Koláře přednost před zkušenějším Martinem Charvátem a mohl tak poprvé mezi tyčemi okusit atmosféru třetiligového zápasu. V něm se vypořádal se všemi ofenzivními pokusy hostí a zapsal se do kroniky jako první brankář, který v letošní sezóně vychytal Bohemce vítězství. Jeho statistiku ozdobí i nula v kolonce inkasovaných branek. Bezprostředně po zápase poskytl Virtuálnímu ďolíčku rozhovor...

Kdy ses dozvěděl, že tě trenér nominuje do základní sestavy?
Bylo to těsně před zápasem. Štěpán Kolář před týdnem ochutnával na obědě nějakou smetanovou omáčku a odnesl to zdravotními problémy, takže se rozhodovalo, kdo ho nahradí. Netušili jsme, kdo to bude, trénovali jsme s Martinem Charvátem naplno celý týden a nakonec trenér určil mě.

Pro někoho to mohla být nečekaná volba mládí před zkušeností, jak to vzal Martin?
On mi to i říkal ještě v době, kdy se nehrály mistráky, že není člověk, který by druhému nepřál. Mezi sebou to máme úplně v pohodě.

Přišel ti před zápasem Štěpán Kolář udělit nějaké rady?
Byl za mnou v kabině. Zná nějaké kluky z Čáslavi, takže mi poradil, na koho si dát pozor, kdo má střelu a podobně. Popřál mi hodně štěstí.

Cítil jsi před svou premiérou nervozitu? Před utkáním i během něj jsi působil naprosto uvolněně.
Před zápasem tam trochu něco bylo, ale jak člověk vyjde na hřiště, tak ti diváci pomůžou na jakoukoliv nervozitu okamžitě zapomenout. Obrovsky mě ta atmosféra strhla a právě kvůli divákům jsem dneska moc chtěl vyhrát.

Byl to tvůj doposud největší zápas?
Samozřejmě, šlo o mé první utkání ve třetí lize, ještě k tomu za Bohemku. A to, že se vyhrálo, to všechno podtrhlo.

Vítězství se ale rodilo těžce, v čem byla Čáslav silnější než Karlovy Vary, která jste dostali pod větší tlak?
Čáslav byla silná, dobře kombinovala. V některých fázích nás i přehrávala a dostávala se i do zakončení. Ale my jsme měli dost šancí, Strnad tam z malého vápna trefil gólmana, přišly i další příležitosti. Občas se na nás při zakončení přilepila i smůla.

Dvakrát soupeř volal po penaltě, v prvním případě jsi u toho byl ty. Šlo o nedovolený zákrok?
Určitě ne. Hráč šel na mě sám, hodil si to do strany. Já vystihl směr, běžel jsem vedle něho a on do mě schválně strčil a upadl. Potom mi sám říkal že to musel zkusit, plácli jsme si a byl v pohodě.

Rozhodčí byl od místa střetu dost daleko, neobával ses chybného posouzení?
No, mohl to písknout, ale já věděl, že by to nebylo po právu.

Ve druhém poločase se hosté hlásili o penaltu ještě jednou, jak to vypadalo z tvého pohledu?
Nejsem si jistý, kdo u toho byl, buď Pavel Lukáš nebo Tomáš Freisler. Trochu ho při otočce líznul, ale on to dost přihrál. To by se pískat nemělo a sudí měl stejný názor.

V závěru zápasu přišel drtivý tlak, zahrávali jste několik rohových kopů. Bylo na tobě vidět, jak téměř na polovině hřiště tlačíš míč očima do sítě...
Já už byl úplně hotovej, hrozně jsem chtěl, abychom dali gól. Byl jsem v euforii a tlačil jsem kluky, aby to konečně prolomili. A v poslední minutě se to stalo.

Jak sis užil gólovou radost?
Já řval neskutečně. Běžel jsem na půlku, chtěl jsem až za klukama, ale potom jsem se radši vrátil rychle do branky. Koncentroval jsem se, abychom už neinkasovali.

Závěrečné vteřiny se vlekly, byla tam nějaká situace, kdy ses obával, že byste mohli vítězství ztratit?
Kdepak, kluci bojovali výborně. Oni se dostali do mé blízkosti jen jednou, ale na nepovedený střelecký pokus jsem se hodně soustředil. Nechtěl jsem nic podcenit.

Byls u prvního vítězství obrozené Bohemky a fanoušci to náležitě ocenili. Jak sis jejich přízeň užíval?
Atmosféra byla nádherná. Fandové měli velkou radost a my byli šťastní i kvůli nim.

Už sis vyslechl slova chvály od trenéra Busty?
Nenene, neříkal nic, jen v kabině jsme si zařvali. Zítra nás čeká trénink a jede se zase dál.

Cítíš teď příležitost se ve vyrovnané trojici poprat o místo jedničky?
Na tom vůbec nezáleží, kdo bude chytat, hlavně, aby se vyhrávalo. Já jsem tady zatím na roční hostovačku a jsem tu moc spokojený. Čím lepší bude na postu gólmana konkurence, tím lépe pro tým.

audi-mediaservices.com