Obránce Martin Dostál o souboji s Jabloncem i vstupu do Klubu legend.
Zkušený zadák Martin Dostál v rozhovoru po remízovém utkání s Jabloncem mluvil o rázu zápasu, který změnila rychlá branka Severočechů. Poté přešel i k dosaženému milníku, když právě v neděli nastoupil do třístého ligového zápasu v kariéře.
Začněme u zápasu. Změnil rychlý gól naše plány?
To moc ne, protože stále před námi bylo devadesát minut času, abychom gól vstřelili. Samozřejmě úvodní branka vždycky hodně napoví, neboť dá ději zápasu nějaký směr. Jablonec rychle vedl a nemusel se nikam hnát. Myslím si, že docela dobře jsme je dokázali zavřít, vytvořili si i dost šancí, abychom utkání otočili. Nakonec bereme bod. Je to škoda. První situace měla být lépe v našem podání lépe vyřešená, včetně mě. Ztratil se mi centrující hráč, viděl jsem balon na poslední chvíli a pak už zareagoval pozdě. Není jednoduché zápasy otáčet. Nám se to sice už párkrát povedlo, ale nedá se hrát tak, abychom to dělali každý víkend. Těší mě, že se nám povedlo srovnat, což ukazuje na týmovou sílu. Bohužel máme jen bod, ovšem brát ho musíme.
Zkoušeli jste postupem času něco jiného? Čas ubíhal a pořád jsme prohrávali o gól...
Do nějaké pětatřicáté minuty jsme valili a zatlačili svého soupeře před branku. Poté se to z nějakého důvodu změnilo, hráli jsme dlouhé balony a nesbírali ty odražené po soubojích. Po přestávce jsme se zase tlačili dopředu. Řekl bych, že vyrovnávací branka padla i po pěkné akci. Erik vyhrál důležitý souboj a David Huf byl tam, kde měl. Tohle je jeho přednost, má na to čuch, což neukázal v této sezoně poprvé. Přišel do hry jako střídající hráč a dokázal dát branku. Je to super také pro něj samotného. Chybělo tomu vítězství a také gól Tomáše Necida. Kdyby se mu povedlo skórovat, bylo by to úplně ideální.
Stal ses členem Klubu legend. Jaké to jsou pocity?
Opravdu vynikající. Tohle je určitě krásný milník v kariéře každého hráče. Jsem za jeho dosažení moc vděčný. Mrzí mě jen výsledek zápasu, že se nám nepovedlo zvítězit. Co se týče samotného třístého utkání, tak za toto číslo jsem samozřejmě strašně rád. Je to odměna za dlouholetou práci a dřinu. Fotbal je kolektivní sport, sám bych to pochopitelně nedokázal. Zaslouží se poděkovat i spoluhráčům, trenérům, ale i soupeřům, proti nimž jsem ty zápasy odehrál.
Bylo pro tebe tohle číslo od nějaké doby cílem?
Já mámo obecně rád statistiky. Tohle byla jedna z nich. Čím více se to blížilo, tím více jsem toho chtěl dosáhnout a těšil se. Na každé nové kopačky jsem si napsal "road to 300." Konečně to teď mohu trochu poupravit. Zimní zranění v obličeji ve mně vyvolalo obavy, že letos to ještě nemusím stihnout. Jsem moc rád, že se to povedlo.
Vždycky je dobré si vytyčit nějaké další cíle. Pokud se budeme bavit o počtu utkání, tak tímto jsem vyrovnal Pavla Chaloupku v zápasech odehraných za Bohemku, kterému se shodou okolností před výkopem blahopřálo k narozeninám. Další na řadě už je pan Panenka, který má asi o jedenáct zápasů více. K tomu se nyní upínám a je to pro mě další milník, jehož bych rád dosáhl.
A cíle z hlediska branek?
Jelikož se mi už dlouho gól vstřelit nepodařilo, rád bych zase tuto sérii ukončil a nějakou branku dal. Už několikrát od nás zaznělo, že nám chybí góly od spousty hráčů. Kdyby každý z našeho týmu, kdo má v kolonce branek nulu, dal alespoň jednu, tak by i náš bodový zisk byl jiný. To jsou body, které nám zkrátka teď chybí. Já jsem vděčný za každý gól a čím více jich bude, tím samozřejmě lépe. Nyní jich mám na kontě devět, další bude desátý, což je hezky kulaté číslo. Když brankou pomůžu týmu, budu jedině rád.
